Bowie, David - The Man Who Sold the World

Bowie, David - The Man Who Sold the World - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1971

Tracklist:

01. The Width of Circle (8:07)
02. All the Madmen (5:38)
03. Black Country Rock (3:33)
04. After All (3:52)
05. Running Gun Blues (3:12)
06. Saviour Machine (4:27)
07. She Shook me Cold (4:13)
08. The Man who Sold the World (3:58)
09. The Supermen (3:39)

Bonus tracks (1990):

10. Lightning Frightening (3:38)
11. Holy Holy (2:20)
12. Moonage Daydream (3:52)
13. Hang Onto Yourself (2:51)

All songs written by David Bowie.


Obsazení:

David Bowie - vocals, guitar, stylophone, organ, saxophone
Mick Ronson - guitar, vocals
Ralph Mace - moog synthesizer
Tony Visconti - bass, piano, guitar, recorder, vocals
Mick Woodmansey - drums, percussion

 
15.02.2021 Egon Dust
5 stars

Ak existujú,čo existujú na svete albumy v ktorých nie po 100om,ani 200om počutí stále nachádzame niečo nové,tak Man who sold the World by tam mal určite patriť.Po asi len vlažnom prijatí´´Space Oddity´´vraj vydaveteľstvo Mercury nevedelo ako to bude so začínajúcim folk rockovým spevákom Davidom vyzerať do budúcna.Agenti z Mercury videli potenciál pesničkárstva ala Donovan mierne mixnutý Sydom Barretom.

Životopisný snímok´´Stardust´´poukazuje práve na toto obdobie a jeho postupné prepojenie na Ziggyho éru.Nepredvídateľnosť Bowiemu vlastná asi dala riadne zabrať komukoľvek s kým David najmä v 70tých rokoch nejako spolupracoval.V roku 1970 založil kapelu Hype s ktorou poprvýkrát vystúpil v kostýmoch.Viem,že Visconti bol za Supermana,Bowie za pána Dúhového a ostatných dvoch Mickov (Ronson a Woodmansey) si nepamätám.Viem,že to dopadlo trapasom a kapela sa zmenila na štúdiovú. (Myslím, že Tony Visconti sa potom uberal skôr producentskou cestou.

V čase vzniku tejto platne bol Davidov nevlastný brat Terry zavretý na psychiatrickej klinike,ktorú spomínaju niekoľkokrát aj v tom trapase filmovom.Rodinná diagnóza rodiny Bowieovych z matkinej strany bola schizofrénia. Práve táto téma sa prejavila aj v hneď úvodnej dlhej kompozícii´´The Width of Circle´´.Mysticizmus,ktorý prenasleduje rovnako Bowieho ako aj napr.Pink Floyd tu ide v plnom prúde.Nasledujúci song hovorí úplne za všetko ´´All the madmen´´ (Všetkým šialencom).Tu úplne najviac cítiť podobnosť s Black Sabbathom,či Deep Purple.Ozzy síce vo všeobecnosti je najznámejší Madman v rock n rolle,ale kto ide do hĺbky veci,zistí že ranné Sabbathy sú síce geniálne rockové-metalové učebnicové diela,ale myšlienkovo je to ako porovnať ´´texaský masaker,či nejaký hustý strašidelný b-čkový horor´´ s niečim na pomedzí ´´1984´´ a ´´Prelet nad kukučím hniezdom´´ s dávkou psychadelie.

Špinavé blues prirovnávané v tom čase raketovo úspešnému Led Zeppelinu cítiť ´´ Black Country Rock´´.Oproti prvým mi príde ešte relatívne klasická ako keby si spravili jam Ozzy s Marcom Bolanom.Nemôžem si pomôcť,ale oproti Ozzymu ,Bolanovi a aj veľmistrovi Cooperovi (milujem ich všetkych) mi prídu takí ´´hračkárskí´´ rockeri-umelci. Bowie sa vždy tak stotožnil so svojimi dielami, že priam až hazardoval so svojim duševným zdravým. Albumy bral ako režisér a herec v jednej osobe.

Keby sa spýtate nejakého drsného rakera´´Aký je tvoj top song od Bowieho?´´ čo mi asi odpovie? no predsa ´´Man who sold the World´´ lebo Kurt, lebo Nirvana, lebo MTV Unplugged. Ja nedokážem na túto otázku ani odpovedať.V prípade tohto albumu je to song ´´After all´´.Tá apokaliptická nálada ma strhla do svojho deja.Neviem si ani predstaviť ako nákladná musela byť réžia tohto diela. Kam až sá dá zájsť v aranžovaní, čo všetko sa dá hudbou a slovom vyjadriť. LEvel Up !

Pre bežných popových poslucháčov David bol skôr balaďák a slušácký speváčik z čias´´Let´s Dance´´.Je to ako vidieť hrať Patricka Swayzeho najprv vo drsnom vojnovom dramate a potom v Hriešnom tanci.Takto vidím Davida v hudbe.Po pomalej apokaliptickej baladke sa opäť album vrátil k hard rockovému základu.Vypalovák ´´Running gun blues´´ ma úplne nezložil,ale ako klasická rocková šupa obstojí.
Pre znalejších je všeobnecne známe,že na začiatku 70tých David Jones priam hltal Friedricha Nietzscheho, Alistera Crowleyho,budhizmus a najmä Orwella.Toto sa nádherne pretavilo do tejto platne. Vypätá atmosféra´´Savior machine´´ musela byť pre vydavateľov zvyknutých na pesničky ala ´´Space Oddity´´ veľmi studená sprcha.

Temná bluesová vypätosť silne podobná Sabbathu ´´She shook me cold´´ je ako keby Elton John po ´´Your song´´ zložil ´´War Pigs´´.Nasledujúci titulný song v originále je podľa absolútne o inom ako Kurtov cover (obe sú samozrejme skvelé).Mám pocit akoby som v tom songu cítil temný folk mierne šmrncnutý temným country do finalnej scény ´´Život a doba Sudcu Roya Beana´´ale viac do apokaliptického divokého západu, ako do klasického westernu.Posledný song´´Supermen´´je jasný odkaz na Nietzcheho teoretizovanie o nadľudoch.Ani nechcem hovoriť,kto si osvojil túto myšlienku,lebo táto vec je absolútne jasná.Nacisti...

Výhodou tohto albumu je že dokáže zaujať tvrdým zvukom aj fanušikov Hard Rocku.Fanušikov prog-rocku,art rocku.Je to svojim spôsobom veľmi dôležitý a nie moc docenený album.
Málokto si uvedomí,že doba vzniku je len o nejaký ten mesiac novší od debutu Black Sabbath a prvých dvoch Zeppelinov.Tu sa môžme pozrieť,ale naozaj len na tú rockovú rovinu.Vyšiel mesiac ešte pred´´In Rock´´ od Purple, či Aqualungom od Jethro Tull,ktorý mu bol trochu podobný.Nádherne už tu na 3ej rádovej LP Bowieho vidieť,že sranda skončila a máme dočinenia s umelcom väčšieho rozmeru ako bežný popík boy.Vydavateľstvo Mercury Records bolo silne sklamané.Dostali neočakávané. Totiž svet ešte nebol pripravení na takýto zvukovo-myšlienkový atak.Už ten priamočiarejší hororový Sabbath,či nie ideovo úplne čistý Led Zeppelin mali znesiteľnejší potenciál pre komerciu.

Týmto albumom David a jeho parta skončili na dlažbe.
Trpezlivosť je dar biznismanov a predvídavejšia RCA Records videla práve v niekom takom ako Bowie potenciál.doba sa menila.Deti kvetov boli na posmech,začínali nové smery.Osobnosť Davida Bowieho už vtedy v istých kruhoch začínala byť neprehliadnuteľnou.Vo vydavateľstvách rozhodovali paprdovia,čo vydávali ešte Sinatru,Nat King Colea.Nová generácia lačne pýtala novú krv.Pozrime sa ešte na vizuálny obal albumu.David pózuje na diváne v elegantných ženských šatách po prvýkrát v histórii pop music výrazne androgýnnym štýlom.

Elegancia a bizarnosť obalu albumu akoby pridala viac zmätku ku komplexnému pohľadu na album. Stále bol len začiatok 70tých.O alternatívnej kultúre a sexuálnej nejednoznačnosti sa takmer nehovorilo.Ozzy Osbourne,Alice Cooper,Eric Clapton,Robert Plant aj napriek dlhým vlasom a úzkym nohaviciam stále pôsobili mužne.Gina ktorého David na tejto temnej LP vypustil rozbil titánovým kladivom niekoľko nových dvier pohľadu na umenie...

PS:História čakala na patrónov novej éry.Éry, ktorá
posunula 70té roky s rozbehom do 21storočia.
reagovat

jiří schwarz @ 18.02.2021 00:42:25
Zatím jen technická: není správně vydání LP v r. 1970?
Dle wikipedie, např., vyd. 4.11.1970
>> odkaz

jiří schwarz @ 18.02.2021 00:59:08
Na tomhle albu už mně na vyumělkovanost a pompéznost dost vadí (podobně, jako v předchozím projektu Ziggyho Stardusta). Prostě ne můj šálek kávy. Postrádám tu určitou hravost a muzikálnost třeba z Hunky Dory.

jiří schwarz @ 18.02.2021 01:04:24
Sorry, že si beru slovo potřetí, jen oprava: ne předchozím, ale následném projektu Ziggyho. Prostě pro mě je Bowie od Aladdina.

vmagistr @ 18.02.2021 09:06:39
V listopadu 1970 vyšlo album v USA, ve Velké Británii až v dubnu 1971.

Egon Dust @ 18.02.2021 18:25:48
Aj ja mám najradšej silnú trojku Hunky Dory - Ziggy Stardust - Aladin Sane :) Len David je moja srdcovka. Chýba mi od neho už len origoš Black Starr :)
Ani Elton,Alice,Iggy,Bruce,Lou nemajú toľko špičkových albumov. To vravím samozrejme len o lige solo umelcov. Od 60tých po 90té boli samé skvelé kapely.

17.09.2014 Akana
5 stars

Talent, který uspěšně světu zatajovalo první album ze sedmašedesátého, a který na folkrockovém Space Oddity začal vystrkovat růžky, se na této desce konečně uplatňuje v plném lesku. David Bowie má už všechno pod kontrolou, ví, co chce říct a ví jak. V jeho doprovodné kapele se vedle Tonyho Viscontiho poprvé objevuje i kytarista Mick Ronson, který na Bowieho deskách z první půle 70's zanechal nesmazatelnou stopu a právě jeho kytarové riffy dodávají muzice rockový důraz.

Už při letmém poslechu ale můžeme zaznamenat, že Bowieho verze právě vynalezeného hardrocku je jiná, než u soudobých propagátorů stylu. Méně zpocená, méně chlupatá, zato více intelektuální a zahraná s folkovým jemnocitem. Nutí posluchače víc přemýšlet a méně potřásat pačesy. Zrovna tak i provokativní vizuální stylizace (na fotkách Bowie pózuje v ženských šatech) nemůže být obvyklé macho prezentaci bigbítových hrdinů vzdálenější. Už teď je cítit, že pro Bowieho není styl, který ho právě zaujal, životním posláním, ale především médiem k výsostně originálnímu uměleckému vyjádření. Písně na The Man Who Sold the World nepostrádají tajemství a koncept, ale pořád zůstávají rock'n'rollem. Právě tohle předurčilo Bowieho tvorbu k tomu, aby se stala jedním z nejdůležitějších inspiračních zdrojů pro o dekádu později bující post punk.

Jako zpěvák rovněž není typem, který si veřejně drásá nitro, nýbrž je hlavně vypravěčem, hercem střídajícím role. Mění hlasové rejstříky, využívá pseudooperních poloh (Saviour Machine), v jeho projevu je vždy něco divadelního a dobrat se "skutečného Bowieho" skrze různé masky a identity, které si vypůjčuje, je dodnes výzvou pro všechny jeho vykladače.

I když se písně z tohoto alba většinou nezařadily do elitního klubu trvalek pravidelně zařazovaných na různé bestofky, tvoří velmi silnou a vyrovnanou kolekci. Vedle té titulní, kterou v 90. letech zpopularizovala Nirvana, zaujme důmyslně vystavěná All the Madmen, t.rexovská hitovka Black Country Rock, nádherná mysteriózní balada After All nebo valivá She Shook Me Cold, ale ani ostatní v ničem nezaostávají. A tak sice Muž, který prodal svět zůstává trochu ve stínu blížící se ziggymánie, ale rozhodně už není rozpačitým rozkoukáváním se, ale nepřeslechnutelným signálem, že se právě toho roku zrodila hvězda s výjimečnou svítivostí i výdrží.


Recenze již zveřejněna na xplaylist.cz
reagovat

01.03.2010 Izzy
5 stars

Rozhodně jedno z nejlepších(ale také podle mě dosti nedoceněné)alb od Bowieho.Třešničkou na dortu je řízná kytara Micka Ronsona.Vrcholem alba je She shook me cold a The Width of Circle.Škoda jenom,že Bowie po éře Ziggyho kousky z tohoto alba(až na The man who sold the world-která mi příjde jako nejslabší kousek z alba)už příliš často nehrál naživo.Jestli máte rádi spíše to rockovější Bowieho období tak si tohle album zamilujete.
reagovat

08.01.2008 Jan Šimek
3 stars

Album, kterému jsem dlouho nemohl přijít na chuť a kromě titulní skladby, kterou já osobně řadím mezi 10 Bowieho nejlepších písniček vůbec, jsem na ní nenašel nic zajímavého. Dokonce jsem ji jednu chvíli považoval za jednu z jeho nejslabších desek, tedy dokud jsem neslyšel druhé album Tin Machine. Oh jak jsem se mýlil. Na desce najdeme další vynikající skladby jako The Width Of Circle, The Supermen a All The Madmen. Ostatní mi bohužel nějak tak splývá v jedno. Pro mě album dobré, ale ne zas až tak dobré.
reagovat

Iggy @ 18.08.2009 17:41:01
Já se kloním k názoru nemalé skupiny skalních priznivcü tvorby D.B.,ze toto je velmi zajímavé, ba primo kultovní album. D.B. zde opousti definitivne folkrockovou polohu a najdeme zde krásné hard rockové prvky díky ostré kytare mistra Ronsona a velmi pestrým bas.fifurám
producenta Viscontiho. Album je opravdu patricne tvrdé, tak i trochu hippie, jak urcovaly tehdejsi trendy, ale neztrácí nic z Bowieho invence a rozmachu okorenené jeho nezamenitelnými teatralními
vsuvkami/nic ve zlém, ba naopak!/ Vedle Diamantových psu mé nejoblíbenjsi z tvorby 1969-74.
S novovlnou erou D.B., která je taktéz pozoruhodná /napr. Hrdinové/, nebudu srovnavat, to je jiz jina kapitola stojící vedle této epochy addelene.

10.09.2007 kneekal
4 stars

Natočit první tři desky a předvést v nich takový rozptyl jako Bowie, to se teda jen tak nevidí.

Man Who Sold the World je jedním z nejrockovějších počinů, co Bowie natočil a velkou roli na tom má excelentní kytarista Mick Ronson, který je snad poprvé (a myslím, že i naposled) na celé desce výrazně přítomný a nespoutaný a je to právě jeho kytara, které hodně dělá hard-rockový sound. Opravdu netuším ke kterému kytaristovi bych jeho jedinečný styl připodobnil... Prostě Ronson :)

Deska neobsahuje žádné extra výrazné singlové zářezy, největší sklony k tomu má titulní skladba, ale celkově je vše pevně do sebe zaklesnuté. "Prodavač světa" se tak podobná pochmurnému monolitu, který místo vzletných rockových kompozic a pop/rockový vypalovaček vytváří hodně dusnou atmosféru plnou kouře, černých mraků...

**** - Velmi neobvyklá, temná rocková tvář mr. Bowieho...
reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 5x
Akana, Petr59, Jarouš, Egon Dust
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
kneekal, kaktus
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
Jan Šimek, jiří schwarz
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000