Blue Öyster Cult - Club Ninja

Blue Öyster Cult - Club Ninja - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1985

Tracklist:

01. White Flags
(Leggatt Brothers)
02. Dancin' in the Ruins
(Larry Gottlieb, Justin Scanlon)
03. Make Rock Not War
(Bob Halligan, Jr.)
04. Perfect Water
(Donald Roeser, Jim Carroll)
05. Spy in the House of the Night
(Donald Roeser, Richard Meltzer)
06. Beat 'Em Up
(Bob Halligan, Jr.)
07. When the War Comes
(Joe Bouchard, Sandy Pearlman)
08. Shadow Warrior
(Eric Bloom, Donald Roeser, Eric Van Lustbader)
09. Madness to the Method
(Donald Roeser, Dick Trismen)

Nahráno v únoru 1985
Vydáno v prosinci 1985 (UK) a v lednu 1986 (USA)

Produkce: Sandy Pearlman


Obsazení:

Donald Roeser - kytara, synthesizer, klávesové nástroje, zpěv (2, 4, 5, 9)
Eric Bloom - kytara, klávesové nástroje, zpěv
Joe Bouchard - basa, kytara, piano, zpěv (7)
Tommy Zvoncheck - organ, synthesizer, piano, klávesové nástroje
Tommy Price - bicí

Howard Stern - recitativ (7)
Jimmy Wilcox - vokály, perkuse

 
14.03.2017 john l
4 stars

Mezi rockovou populací jsou osmdesáté roky zpochybňovány a opovrhovány. Bývají hodnoceny s nevraživostí, někdy hraničící dokonce až s nenávistí. Znám několik hudebních snobů, kteří mluví o tomto období jako o žumpě, ve které plavou ticíce bakelitových ho... Slova jako vývoj, cesta, nebo logické vyústění jen málokdo použije.

Povětšinou mi nevadí poslechnout si něco i z těchto dílen, ovšem významně ocenit kvalitu z této doby je nesmírně těžká věc - na druhou stranu, nějaká tu vždycky byla a bude. V regálech leží desítky výborně vysoustružených nahrávek a jednou z nich, na kterou chci "ukázat prstem" je deska se směšným názvem a ještě horším obalem. Při zaměření se na jádro pudla (tedy texty) by se však leccos vysvětlilo. B.Ö.C. byli vždy zahaleni rouškou tajemna a spirituálního mysticismu, podle názvů zdejších písní se zde zabýváme kupříkladu i válečnou tématikou.

Ovšem hlavní důvod, proč tohle album posvětím, je jeho instrumentální (hudební) náplň. Vagony brilantních melodií, skvěle vystavěných refrénů, místy vesmírné, ale aranžérsky dobře zmáknuté syntezátory a bezchybná vokální představení několika kvalitních singerů dokáží tuto nahrávku vycucnout ze zmiňované popové žumpy. White Flags je excelentní otvírák, sólo, které mě prokrví, leží na začátku Perfect Watter a dokonale pateticky vítězí dvojice When the War Comes a Madness to the Method. Několik zákalů se na desce ale stejně najde a zvuk bicích je asi ten nejšpinavější.

Ve stejném roce se na trhu vyrojilo dost podobných alb a třeba takový Equator klesá ke dnu v osm metrů hluboké jímce mnohem svižněji. V sousedním disco kroužku by neměl ninjovník vedle Invisible Touch nebo Under Wraps šanci zabodovat, ti nosí lesklé šatičky, střižené na model osmdesát, daleko přiléhavější.

Během let jsem si v sobě nechal nainstalovat jakýsi pop přepínač, který mě skoro vždycky přehodí na podobou muziku a díky němu si pak můžu vychutnávat ty břitké melodie, aniž bych musel remcat o smyslnosti podobné tvorby, ve které evidentně chybí aspoň malinká špetka progrese.
reagovat

dan @ 14.03.2017 13:06:58
Všechna alba která tu jmenuješ jsou děsuplné výtvory své doby a otřesnými pomníky a hanbou svým iniciátorů, takže ani v případě B.O.C. nečekám že tomu bude jinak. V těch regálech leží leda kulový. Proč se tu pořád někteří musí zabývat ano správně jsi to pojmenoval žumpoidní muzikou.

john l @ 14.03.2017 17:42:36
Protože je to účelné, dokonce velmi účelné. Tuto epochu nevymažeš z dějin hudby, patří k její historii, tak jako každá jiná. Nečti a nebudeš kafrat.

horyna @ 15.03.2017 10:12:49
Díky bohu za každou recenzi této maximálně nedoceněné kapely. S Voytusem je propagujeme jak jen se dá. Jedná se totiž o jedinečnou a výbornou zámořskou jednotku, která se svou tvorbou hodně vymyká. Club Ninja pochopitelně není jejich strop, jde o nejpřístupnější nahrávku, ale to neznamená že špatnou. Jen je poplatná době, ale ne zase tolik.
Johne díky za recenzi, která mě i pobavila, osmdesátky mám celkem (rád) a taková Under Wraps je o dost šílenější. Podobný pop přepínač by tady potřebovalo vícero soutežících.

luk63 @ 15.03.2017 10:42:25
horyna: co to zase píšeš na kravinu: "maximálně nedoceněná kapela". BOC jsou spíš zbytečně přecenění, než nedocenení...

horyna @ 15.03.2017 11:05:44
Když kravinu, tak kravinu. Zřejmě to vidíme zcela opačně.

luk63 @ 15.03.2017 13:27:52
Za kravinu se ti omlouvám a zeptám se: Kým jsou maximálně nedocenění? Např. zde mají celkem slušný profil a diskografii s několika recenzemi. Jsou i na progarchives viz >> odkaz a já je znal ještě dřív, než se objevili ve Vlčkově Rocku 2000. Tak nic o nedoceněnosti nevím. Minimálně v USA se neprodávali špatně, koncertů také měli dost a dost. Přitom hudebně nic moc. Kdyby se nezaštiťovali okultní image, asi by to nikam nedotáhli.

Voytus @ 15.03.2017 12:14:10
Horyna: Chtělo to připsat "u nás" nebo tak něco.

Můžu potvrdit, že z mého okolí je opravdu moc lidí nezná (ale přeci jen jsme mladší generace), nebýt vcelku zprofanovaného skeče s Don't fear the reaper z dílny SNL. Za sebe dodávám, že pro mě jsou skupinou jedné skvělé (Secret Treaties) a několika rozhodně velmi slušných dalších alb (debut, Tyranny, Cultosaurus), ale neznám od nich zdaleka všechno.

Ovšem hudebně jsou to fakt bouráci - což ovšem vidím jinak, vzhledem k tomu, že jsem se řadu jejich songů naučil, takže jak kytaristé, tak zbytek sestavy vůbec nejsou špatní hráči (pokud jde o bicí, tak doporučuji song Red & Black a to hlavně z některého z živáků), nehledě na parádní vokály. Myslím, že v rámci US hard rocku nejde o žádný hráčský průměr.

Jarda P @ 15.03.2017 12:59:04
Blue Oyster Cult spolu se Styx a Kansas patří k tomu nejlepšímu, co od 70. let v USA vzniklo. Přecenění nebo nedocenění, kdo to změří?

horyna @ 15.03.2017 14:08:56
Voytus vlastně odpověděl za mne. Myslel jsem spíše středoevropský a domovský prostor. Sluduji scénu od přelomu 80/90 let a na časté mediální zmínky o této kapele jsem vesměs nenarazil. Pro mě to jsou výborní hráči i skladatelé, dokáži oslovit hitem i povedenou složitější kompozicí. Využívají služeb vícero zpěváků a jejich alba mě nikdy nenudila. V mém okolí je nezná snad nikdo. Tu se o nich také nepíše často, jako o P.F., nabo Yes. Spolu s Kansas první artově zaměřená dvojice z USA.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
john l
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000