Blackfield - IV

Blackfield - IV - tracklist alba, hodnocen?, recenze

2013

Tracklist:

01. Pills (3:34)
02. Springtime (2:24)
03. X-Ray (2:36)
04. Sense Of Insanity (3:23)
05. Firefly (2:46)
06. The Only Fool Is Me (1:54)
07. Jupiter (3:46)
08. Kissed By The Devil (3:03)
09. Lost Souls (2:57)
10. Faking (3:33)
11. After The Rain (1:26)

Total Time: 31:22


Obsazení:

Aviv Geffen - vocals, guitars, keyboards
Steven Wilson - lead vocals on "Jupiter", and "Pills", backing vocals on "Sense of Insanity", guitars
Seffy Efrati - bass guitar
Tomer Z - drums, percussion
Eran Mitelman - piano, keyboards

Guest musicians:
Vincent Cavanagh - vocals on "XRay"
Brett Anderson - vocals on "Firefly"
Jonathan Donahue - vocals on "The Only Fool is Me"

 
03.03.2017
5 stars

Blackfield se po experimentálnějším minulém albu vrací k tomu, co jim šlo vždycky nejlépe, a to jsou obyčejné písničky. Do nich ústřední skladatelská dvojka dokáže procedit úžasné melodické postupy a jejich pojetí uměleckého art rocku (záměrně nepíši pop rocku, jelikož takový termín je v případě této kapely nanejvýš hanlivým označením) má slaďoučkou medovou příchuť.

Aviv Geffen přebírá v kapele stále důležitější post a jeho vokál, ale i melodie dominují více, než tomu bylo v minulosti. Je to určitě dobře. Rozlišení mezi touto kapelou a vlatní tvorbou Stevena Wilsona je patrnější a vznikající pocit slyšeného je stlačen na minimum. Angažmá trojice pěveckých osobností z venku byl vydařený tah a především Brett Anderson ze spřátelených Suede svým charisma vybudoval skvostnou kompozici.

Blackfield, to jsou především krásné harmonie, cit pro líbivé vokální kontrasty, ale i nevtíravá, posluchačsky hodnotná a nápaditá aranžmá, které mají potenciál neoposlouchat se. Rázem zjistíte, že je máte zavrtané hluboko v hlavě.
reagovat

john l @ 06.03.2017 14:54:50
Snad všechno na co S.Wilson sáhne se mu povede přeměnit ve zlato. Projekt Blackfield není tolik známý jako produkce P.T., nebo je solo desky, ale hudba je to stejně geniální a hlavně neuvěřitelně něžná. Termín pop rock se mi hnusí, klasický prog rock zní mnohem líp.

john l @ 18.03.2017 08:28:00
Do dnešního propršeného rána se perfektně hodí tahleta melancholická hudba. Wilsonův hlas a nápady společně s Geffenovým smyslem pro melodie dokáží něžně pohladit a vzbudit i dostatek emocí. Skvělé dílo.

06.01.2014 Tomáš Rojt
4 stars

Čtvrté album projektu BLACKFIELD se nese v duchu předchozích tří alb, a ač to není na první poslech patrné, některé změny tu jsou. To, že se na albu podílí jiní zpěváci než Aviv Geffen a Steven Wilson, poznáte již na první poslech, nicméně to, že Wilson ustupuje do pozadí tak patrné není. Možná proto, že projekt BLACKFIELD byl vždy trochu víc dítětem izraelského hudebníka Aviva Geffena a proces přebírání otěží, co se týká zpěvu, skládání a produkce pokračuje pozvolna a plně se projevil už na předchozím albu. Tentokrát se na albu podílí jako kytarista a zpěvák, i když většinou ve sborech. Běžný posluchač to nepostřehne, protože oba hlavní protagonisté mají podobnou barvu vokálu, jsou stejná krevní skupina, co se týká hudebního vkusu, umění kompozice i inspirace a tou nejsou nikdo jiní než velikáni světového artrocku v čele s PINK FLOYD, ale třeba i RADIOHEAD. I když je nutné říct, že hudba BLACKFIELD je takový příjemný inteligentní poprock, který se ale rozhodně nepodbízí a proto ho také v rádiu často bohužel neuslyšíte. Je to zkrátka hudba pro inteligentní posluchače s dobrým hudebním vkusem. Trocha nostalgie, nádherné harmonie a bezchybná interpretace, jak prosté a přesto pro mnoho kapel nedostižný sen. Nadání, napsat krásnou nevtíravou melodii, ke které se budete vracet znovu a znovu, obalit ji do vkusného aranžmá, to nemá jen tak někdo. A Aviv Geffen se umí navíc prodat a to se počítá. Svoje melodie nabídl tentokrát hostujícím i Vincentu Cavanoghovi z Anathemy, Jonatthanovi Donahue z Mercury Rev a Brettovi Andersonovi ze Suede. Mimochodem právě jeho interpretace " the Only Fool is Me" patří k tomu nejlepšímu, co můžete na aktuálním albu nalézt. Spolu s úvodní "Pills", zajímavým videoklipem doprovázenou skladbu "Jupiter", připomínající pozdní E.L.O. a trochu nenaplněnou " After the rain ", která by si zasloužila určitě delší stopáž, stejně jako celé album. To beru jako jediný mínus celého alba. Ale tak už to dobrých desek bývá. A na závěr slova samotného Aviva Geffena : "Myslím, že to není prog, je to hodně melodické, ale prog to není. Nenechám hrát Steva sólo déle než dvě minuty, a on to respektuje. BLACKFIELD je všechno, je to pop, je to rock i metal." A já dodávám, že je to především výborná muzika.
reagovat

Kristýna @ 06.01.2014 21:07:53
Tomáši, díky za zajímavou, inspirativní recenzi! Než jsem si její zkrácenou verzi přečetla v prosincovém vydání Rock & Popu, o Blackfield jsem jaksi vůbec nezavadila... zvláštní. Nicméně s tebou musím souhlasit, je to příjemný inteligentní poprock. A to v dnešní době není málo.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
Tomáš Rojt
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
Petr59, kaktus
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Blackfield


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000