Black Sabbath - Sabotage

Realizace alba Sabotage, kterou Black Sabbath vydali v červenci 1975, nebyla taková rychlokvaška, jak se stávalo v dobách prvních desek této skupiny – než dali album dohromady, strávili nad ním tentokrát necelý rok. Nejspíš již tenkrát byla pohoda v kapele ta tam a problémy mezi jejími členy se začaly drát na povrch. Přesto se ale v žádném případě nedá tvrdit, že by album bylo slabé, to rozhodně ne. Nahrávalo se v Londýně v Morgan Studios a myslím že po dokončení mohli být pánové spokojeni.

Album otevírá, jako ostatně doposud vždy, silná píseň, která musí zaručeně přinést ovoce – Hole in the Sky. Druhý track pak obstarává krátká kytarová vybrnkávačka a nastupuje další megahit kapely Symptom of the Universe, nejtvrdší skladba na této nahrávce, obzvlášť se tady vyřádil bubeník Bill Ward, který zde sází jeden beglajt za druhým a svůj specifický swingující styl zde dovedl k dokonalosti. Zajímavou skutečností nepochybně je fakt, že s každou další deskou ubírala kapela na zatěžkanosti a temném vyznění písní jako na ranných albech, a obsahovala čím dál více skočnějších a jaksi veselejších skladeb, což zde určitě zastupuje určitě The Thrill of it All. Následuje instrumentálka Supertzar, velice zvláštně komponovaná, obsahující vícehlasy, poměrně dost netypická a ojedinělá záležitost. A v souvislosti s albem Sabotage nelze také nezmínit popově laděný hit Am I Going Insane (Radio). Zajímavostí je to slůvko radio v závorce, až by se zdálo že se jedná o jakousi rádiovou verzi této písně. Je to trochu záhadou, protože tomu tak není a nikdy nebyla natočena jiná verze než je tato, žádná "nerádiová" ani jiná verze tedy neexistuje.

Po dokončení alba následovalo samozřejmě obrovské turné, i přes všechny problémy kapela navenek fungovala stále na výbornou, jednalo se o nejúspěšnější turné za celou dosavadní existenci kapely.

se souhlasem autora převzato z >> odkaz
reagovat

No lepší album od Sabbath bych nenašel. Za ním hned mé oblíbené Heaven and Hell. Jsou tu fakt tvrdé pecky a ve své době to byl opravdu nářez. Rok 1975 byl silný na pořádná, peckojidní alba (LedZep, Queen, Rush, Rainbow...)

Oproti předchozímu je zvuk syrovější a hutnější a i metalovější. Toho je důkazem hned Symptom of the Universe-tu tu tu tu tu tu tu tyyyyy-supr rif! I přes mé miláčky J. Peage, R. Blackmoera si myslím že Tony je opravdovým mistrem rifů! A to bez prdele! Tohle album je jimi narvané a jeden je lepší než druhý.
Megalomania byla svého času mou nej. Byla fakt brutální, a žral sem ty neustálé rifové nájezdy, co se rozjíždějí asi tak po třech min.
Ani The Thrill of it All nezůstává pozadu, ale už to nejsou tak temné melodie, jako v předešlých dvou peckách, ale fakt super (Bohouš Josef ji dal taky docela dobře).
Supertzar jsou mataloví Gregorian:)
Am I Going Insane nemusím a přijde mi tak trochu vlezlá. Podle mne se sem moc nehodí, ale to je asi jediná věc, co bych vytkl tomuto albu
Závěr je opět nářez. Perfekt dupavka, valivka a geniální vsuvky ke konci-skoro jak ukolébavka pro děti. Nevím proč, ale přijde mi to dost temné ty přechody mezi sladkým cinkrdláním a tvrdými riffy. Šílené ale super!
Jo a ještě úvodní-dobrý start k nejlepším písním Sabatů.
Verdikt-čtyři super nadčasové, metalové skladby, dvě držící krok a jedno šlápnutí vedle(se promíjí)+ pazvuky ze studia a chechtání
Nemohu než plný počet. Když už nějaké sabaty s ozzym, tak jedině tyhle!
reagovat

V necelých čtyřech letech trvání kapely vydali Sabbath 5 LP. Šestá Sabotage vyšla po roce a půl v červnu '75. A zatímco jejich souputníci na scéně tehdejší rockové hudby poněkud "měkli" pod vlivem nastupující "horečky sobotních nocí", sabati vydali své a odvažuji si tvrdit, že toho roku vůbec nejtvrdší album vůbec. Nemohu si pomoci, i když Ozzy zpíval ještě na dvou následujících albech, tímto se uzavřela zlatá éra Black Sabbath.


reagovat

"Řekněte mi lidé, stávám se šíleným?". Tak tato část textu ze skladby Am I Going Insane(Radio), je pro mě jakýmsi mottem celé desky. Tato nahrávka je učebnicí pro mnohé rockové kytaristy, kteří se snažili napodobit neuvěřitelnou hru Tony Iommiho. To co předvádí na SABOTAGE není nic jiného, než učebnice kytarové hry. O něco tvrdší zvuk než na předchozí desce je kapele jen ku prospěchu a když jsem slyšel poprvé Symptom Of The Universe, tak jsem běhal po stropě a kvílel nadšením. Pro mě tato deska představuje to nejlepší z Ozzyho éry u Black Sabbath. Nedokážu přesně říct proč, ale když bych měl použít jeden výraz pro moje pocity ze SABOTAGE, tak je to EXTÁZE. I po těch letech. Neuvěřitelné!
reagovat