Beck, Jeff - Beck-Ola

Beck, Jeff - Beck-Ola - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1969

Tracklist:

01. All Shook Up (Presley, Blackwell) [4:53]
02. Spanish Boots (Beck, Stewart, Wood) [3:37]
03. Girl from Mill Valley (Hopkins) [3:49]
04. Jailhouse Rock (Leiber, Stoller) [3:14]
05. Plynth (Water Down the Drain) (Stewart, Wood, Hopkins) [3:09]
06. Hangman's Knee (Beck, Stewart, Wood, Hopkins, Newman) [4:49]
07. Rice Pudding (Beck, Wood, Hopkins, Newman) [7:22]

Bonus tracks (2004):
08. Sweet Little Angel [7:57]
09. Throw Down a Line [2:54]
10. All Shook Up (take 1) [3:18]
11. Jailhouse Rock (take 1) [3:08]


Obsazení:

Rod Stewart - vocals
Jeff Beck - guitar
Nicky Hopkins - keyboards
Ron Wood - bass
Tony Newman - drums (1-7, 9-11)
Micky Waller - drums (8)

 
30.01.2020 horyna
4 stars

Zhruba před dvěma měsíci sem tuším že Zdeněk umístil odkaz na pořad vysílaný na ČT art, který se věnoval osobě kytarového věrozvěsta Jeffa Becka. Dokument jsem zhlédl ihned po jeho zveřejnění s dokonale zatajeným dechem, a naprosto neuvěřitelně jsem jej celou tu hodinu a půl intenzivně prožíval. Nikdy bych nevěřil, že mne dokáže podobný pořad snad krom Beatles, nebo Led Zeppelin takto silně oslovit.

Jeffa Becka mám tuze rád. Jeho vklad na poli instrumentálně rockové muziky je nezpochybnitelný. Stejně nezpochybnitelná je jeho novátorská hra a umělecké pojetí, s jakým se staví ke svým kompozicím a tvorbě. Ale když jsem zíral na monitor uvědomil jsem si, že právě on je jedním z těch vyvolených, jedním z mála, kteří tvořili dějiny kytarové hry tak osobitě. Dokument se věnoval především první a nejdůležitější patnáctiletce jeho tvorby. Od pubertálních začátků, přes Yardbirds, až po výsostně stylotvorná alba vlastní, vydávaná v průběhu sedmdesátých roků. A právě v tu chvíli jsem si řekl člověče, proč tak vzácně vyrovnanou a obrovsky kvalitní sbírku nemáš ještě kompletní. Ale abych byl přesný, ona téměř kompletní je a oblíbená zrovna tak. Avšak, jelikož nejsem srdcem dokonalý bluesman, první období s Rodem Stewartem mne až tak silně neoslovuje, ale hned to druhé, fusion časy let 72-73 považuji za naprosto dokonalé. Stejně tak power trio s Bogertem a Appicem a snad nejvíce si vážím desek jazz-ovo rockových Blow by Blow a Wired. To jsou pro ne naprosto nepřekonatelné monolity Jeffovi tvorby. Z této doby tak jediným chybějícím diskem byla v pořadí druhá věc se Stewartem, album Beck-Ola.

Tento rest mám dnes už napravený, a i když Beck-Ola nezní tak hitově a inovativně a není ani první jako bylo album Trust, pořád se jedná o porci kvalitního materiálu. Úvodní klasika All Shook Up se k Beckovi a Stewartovi parádně hodí. Spanish Boots je tak dobrá, že by si klidně našla místo i na debutním Trust, stejně jako pozměněný cover Jailhouse Rock. I další písně jsou bluesově výživné, energeticky živočišné a rozhodně mají jak rockerovi, tak bluesmanovi co nabídnout.

Jeff Beck zkrátka byl a pořád je klasa ve svém oboru.

reagovat

EasyRocker @ 30.01.2020 09:08:48
Další "můj" srdeční interpret, už na věky věků. To já kovaný bluesman jsem, ale Jeff má takm ohromný talent, že je úplně jedno, které jeho vtělení poslouchám, a vždy mám pusu od ucha k uchu. Snad některé ty techno experimenty byly na hraně, ale to mi nesedí spíš konkrétní věci, než celá alba. Mimořádný interpret a vizionář, nehledě na jeho koncerty.

northman @ 30.01.2020 09:13:46
horyna: zdravím, Becka mám snad nejradši. Scéna ze Zvětšeniny jak roztříská kytaru při Stroll On je nezapomenutelná.Hrát jako Jeff Beck toužil i Jimmy Page.

Jinak debut se jmenuje Truth, a ne Trust, jen na okraj.

EasyRocker @ 30.01.2020 09:43:14
Truth je v mém osobním Top 10, bez pochyb. A to tyhle žebříčky nemám moc rád.

Petr_70 @ 30.01.2020 11:13:02
Truth je jedna z nejlepších desek 60tých let, o tom si vůbec nedovolím pochybovat. I ten Rod tam byl jako zpěvák jedinečný.
Tohle album jsem slyšel taky, ale nějak si ho nevybavuju. Budu to muset napravit.

steve @ 30.01.2020 12:39:52
Na Beckův vrub padá jeden důležitý fakt. Po desce Wired se mu kromě slušné Jeff Beck's Guitar Shop už nepodařilo natočit nic, co by mělo výraznější výpovědní hodnotu. Jakoby ambice pověsil na hřebík a jel sotva na půl plynu. On má zásluhy, netvrdím že ne, ale takhle promrhat dvě třetiny života.

bullb @ 30.01.2020 14:01:00
Jeff Beck bol a je hanblivec "stydlín". Hral často otočený chrbtom k publiku. Page až taký nebol.
Aj to o niečom hovorí.

stargazer @ 02.02.2020 15:19:22
Pro mě byl Jeff a jeho styl hry posun do dalších hudebních dimenzí. Mnou respektovaný kytarista a jemu velké díky za tu práci, co v životě vytvořil. Jabko je skvělé album, a já mám rád všechny jeho desky.

28.03.2009 hejkal
4 stars

Druhý album v obmenenej zostave začína vydareným blues rockovým All shook up. Takto má vyzerať otváracia vec. Spanish boots je skladba, ktorej hutnosť by sa nestratila na albume skupiny Cactus, čo svedčí o tom, že keby sa Beckovi podarilo BBA založiť podľa plánu, mohol byť výsledok ešte lepší. Rozhodne jeden z vrcholov. Inštrumentálny slaďák Girl from Mill Valley je o klavíry a klávesoch. Nastupuje obľúbený terč coverovania, Jailhouse rock. Je správne drsný, ale prevedenie ZZ Top sa mi páči o chlp viac. Vynikajúci nástup má Plynth (water down the drain). Esenciálny surový blues rock a druhý vrchol albumu v jednom. A v posadenej podobe to platí aj o Hangman’s Knee. Na záver je tu jedna zo základných skladieb v celej životnej púti hlavného protagonistu. Rice puding je skladba, aká chýbala na debute. Hard-blues rock na vrchole síl.

Po Beck-ole sa zostava prakticky rozpadla, ale história ukázala, že muzikanti to boli legendárni (taká superskupina v predstihu). Mená ako Stewart, Wood, či Newman hovoria za všetko.

Lepšie ako debut. 4,5*

reagovat

21.08.2007 kneekal
4 stars

Jablko evidentně nepadlo daleko od stromu a Beckova dvojka je své předchůdkyni docela podobná. I když zdá se mi, že od blues-rocku se začínám Beck čím dál víc rozkoukávat na vícero stran. Ale možná je to jen pocit :)

Jinak ale Beck a jeho parta stále staví na těžkých bluesových základech, i když už začínají sem tam prosakovat lehce jazzové vlivy (viz. třeba Plynth), které však spolehlivě tlumí masivní bicí a opět výborný Rod Stewart, který místy zní jak kdyby si dal k snídani balíček žiletek. A zdá se, že mu chutnaly. :)

Jestli výraznými prvky první desky byly bluesové standardy, tak na dvojce jsou to předělávky klasických hitů od Elvise a to konkrétně All Shook Up, která je téměř k nepoznání a naprosto geniálně zmáklá Jailhouse Rock, kterou považuji za nejlepší cover Elvise, co znám.

Za trošku slabší místo považuji Girl Mill Valley, která sice neurazí, ale ani nenadchne. Ale jinak si opravdu není na co stěžovat, muzika je výtečná a komu se líbila první deska, tak zblajzne s chutí i tuhle.

Z mého pohledu trošku slabší než Truth, a tak hodnotím **** . Zas musím s těma pětkama šetřit.;)
reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
PaloM
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 3x
kneekal, hejkal, horyna
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000