Beatles, The - The Early Tapes Of Beatles

Beatles, The - The Early Tapes Of Beatles - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1984

Tracklist:

1. Ain't She Sweet (2:12)
2. Cry For A Shadow (2:23)
3. When The Saints Go Marching In (3:18)
4. Why (2:58)
5. If You Love Me, Baby (2:53)
6. What'd I say (2:39)
7. Sweet Georgia Brown (2:05)
8. Let's Dance (2:33)
9. Ruby Baby (2:52)
10. My Bonnie (2:42)
11. Nobody's Child (3:55)
12. Ready Teddy (2:01)
13. Ya Ya (Parts 1& 2) (5:28)
14. Kansas City (2:38)

Total Time: 40:17


Obsazení:

John Lennon
Paul McCartney
George Harrison
Pete Best
Tony Sheridan

- 1 & 2: The Beatles
- 3, 4, 5, 7, 10, 11: The Beatles with Tony Sheridan
- 6, 8, 9, 12, 13, 14: Tony Sheridan and The Beat Brothers

 
10.04.2013 Petr Gratias
3 stars

Sáhnul jsem po albu, které tady asi devadesát pět progboardistů mine. Trochu se divím, že už si ho nevzal do hledáčku OHNOTHIMAGEN, myslím, že on je zde doma a také Adam…. Album spatřilo světlo světa až po rozpadu The Beatles v r. 1971, kdy se kdekdo snažil na slavném kvartetu vydělávat. Myslím, že firma Apple se právně bránila, ale Polydor na to nedbal. Album vyšlo s jiným obalem a taky s jiným názvem Early Years The Beatles Featuring With Tony Sheridan. V dané době si to už mohl label dovolit, protože The Beatles byli hvězdy světového formátu a na Tonyho Sheridana už nikdo málem nevzpomněl. V červnu 1961 to ale bylo naopak. Skladba If You Love Me se zde jmenovala Take Out Some Insurance On Me, Baby (jak se zmiňuji i níž). A tak se pustím na „tenký led“ a desku vám trochu představím….

AIN´T SHE SWEET – důrazné akordy v úvodu a už je tu správně nakřáplý rockový projev Johna Lennona. Už tehdy měl výtečnou rockovou dravost, nosovku a odvaz v podání. Georgeovo sólíčko v mezihře zní sice ještě mírně neohrabaně, ale do tématu už zapadne, stejně jako Paulova dunivá baskytara a dřevnaté Bestovy bicí nástroje. Tahle skladba je vlastně původně charleston z r. 1927 (!) a myslím, že u nás ji Naďa Urbánková nazpívala jako Anči sviť (ať mě šije nit). Tradiční jazz a charleston přetransformovaný do bigbítu se docela povedl v britském provedení na počátek léta 1961. Má to šťávu!

CRY FOR A SHADOW – tak tohle je první skladba, kterou napsal George za Johnovy asistence. Odhodlané begleitové kytarové akordy Johna táhnou skladbu vpřed a je tady benjamínek George. No jestliže jsem trochu „zašpičkoval“ s jeho předešlým kytarovým partem, tady to prostě musím vzít zpět. Jeho kytarová práce je výtečně uchopená. Možná se někdy v pozadí objevuje mírně Angličan Hank Marvin a Američan Chet Atkins, ale „neznámý“ liverpoolský kytarista zdařile ukazuje svůj talent, který se začal zdařile, i když možná méně nápadně počátkem šedesátých let rozvíjet. Bravo, Georgi. Nepotřeboval jsi k tomu ani fuze ani wah wah (ty ostatně v té době ještě nikdo neznal) a přesto jsi mě dokázal uhranout….

WHEN THE SAINTS GO MARCHING IN – Tony Sheridan ve své stylizaci a la Elvis Presley. Jeho frázování je slušně namemorováno včetně dobového rockandrollového timbru a hudební doprovod je slušně odpíchnutý svižnou hrou a máme tady rock and roll evropského ražení. Zatímco John Lennon seká akordické doprovody, George Harrison se vloží slušně znějící kytarové sólo, baskytara Paula McCartneyho je odvážně napumpovaná a bubeník Pete Best se snaží udržovat svými bicími napětí podle svých možností a zvyklostí. Tak tohle je taky ukázka toho, jak se dá klasický jazz přetransformovat do rock and rollu. Tehdejší jazzmani se ale prý při podobných verzích ušklíbali…. „Když svatí pochodují“ byla pro ně klasika…..

WHY – houkavé sbory v duchu padesátých let a stereo ještě poněkud nezrale polarizované. Nicméně skladbu si Sheridan i sám napsal, což mu budiž připsáno k dobru. Ten elvisovský nátěr je ovšem nesmazatelný. Druhá polovina padesátých let a počátek šedesátých let byl ještě v elvisovském duchu, což bylo málem povinné… Stylově nasládlé a inspirativní….

IF YOU LOVE ME, BABY – tohle je ovšem dobře výtečně pojednané rhythm and blues. Znám ho ještě pod názvem TAKE OUT SOME INSURANCE ON ME, BABY. Tady lze pochválit výtečné frázování a cit pro styl v dobové manýře….

WHAT´D I SAY – legendární song Ray Charlese samozřejmě zkoušel každá a Tony Sheridan nemohl být výjimkou. V nahrávce se objevují jména jako Rikki Barnes, varhaník Roy Young, baskytarista Petere Wharton a bubeník Johnny Watson. Saxofonový part dodává dravost stejně jako rozběhnutá rytmika, ale myslím, že Sheridan na Ray Charlese nemá, i když se snaží osvojit jeho podání, kombinace soulu a rock and rollu je od originálu přece jenom napůl cesty…

SWEET GEORGIA BROWN – známý traditional, který znají především tradiční jazzmani. Tady se s Sheridanem spojuje Beatles prehistorického ražení a myslím, že se skladba formálně povedla naroubovat na rockandrollový model a dalo se při něm slušně řádit…

LET´S DANCE – další coververze. Myslím, že se tady podařilo rovněž udělat kus slušné práce a zásadní podíl na něm mají varhany Farfisa Roye Younga, které tak trochu předjímají to, co o pár let po této skladbě úspěšně zahájil se svým rhythm and blues rodáci z Newcastlu – Animals. Příjemná změna mezi kytarovými aranžmá, kterou jsem uvítal…

RUBY BABY – skladatelský tandem Jerry Leiber a Mike Stoller svými skladbami posloužili leckomu a Tony Sherodan nebyl výjimkou. Dobře frázující skladba ve středním tempu, kterou realizoval už v americkém „exilu“ John Lennon na albu Rock And Roll s lepším zvukem a myslím, že i s větším zápalem..

MY BONNIE – tak tohle je pravděpodobně nejhitovější příspěvek na albu vůbec. Zajímavé je, že má dvě verze. Jedna vynechává procítěný vokální úvod a jede přímo na věc s pořádně rozpálenou rockandrollovou nádivkou. Tady už slyším podíl George Harrisona, Paulovo basové dunění a štěkání a ječení a zrychlené kytarové doprovody Johna. Pete Best hraje trochu strnule a myslím, že by Ringo Starr (v té době ještě v Rory Storm And The Hurriccanes) se za bicími více odvázal. Původně naříkavá skladba, kterou v sedmdesátých letech u nás natočil i Waldemar Mastuška jako Má láska je za velkou louží. Walda ovšem nebyl rocker a udělal to v hybšovském aranžmá po svém…

NOBODY´S CHILD – další traditional, který si Sheridan upravil do procítěného rhythm and blues. Docela se mě zde líbí kytarové ornamenty, které sem dokonce trochu přivanou jazz. Sheridan se snaží zpívat víc „americky“ a snaží se dokázat, že to co kluci za oceánem kdysi vymysleli, dokáže vstřebat. Poslouchat se to dá, ale myslím, že v černošském provedení by bylo více nepostižitelných vibrací….

READY TEDDY – skladba, kterou známe v podání Elvise, ale i jiných zpěváků a myslím, že ani John Lennon ji nevynechal z alba Rock And Roll. Skotský saxofonista Riki Barnes zde odvádí slušnou práci, ale doprovod mi zní trochu dřevěně bez většího napětí. Nejsem obdivovatel Elvise, ale musím konstatovat, že jeho verzi znám a veden tímto vědomím musím konstatovat, že Sheridan svým projevem vedle něho vypadá jako chudý příbuzný. Chybí zde hlubší barva hlasu a erotický podtón, s kterým Elvis zdařile operoval. Taky měl v kapele Scottyho Moora a později Jamese Burtona na kytaru a to rock and roll dokázali zahrát přímo ukázkově.. Sorry, Tony…

YA YA (Part 1 + Part 2) – ovšem tohle se povedlo. Tady je od začátku cítit ten výtečný hudební nápřah a tah na bránu navzdory překážkám. Je tady zase skvělý Roy Young na varhany Farfisa a zase dobrá připomínka Animals (!). No myslím, že John Lennon by si díky svému hlasu a schopnosti si zařádit, by do skladby dodal více energie a překonal by ho jedině Little Richard. Skladba je živým záznamem, což prozrazuje úvod i závěr. Kytarové sólo je slušně vypilované a má přesně to, co rock and roll potřebuje….

KANSAS CITY – je posledním kouskem na albu. Skladbu nahrálo a nazpívalo mnoho lidí a byla vděčným kouskem na koncertech. Hudební doprovod je stylový a saxofonové téma je správně nažhavené a bouří, ostatní nástroje jsou trochu vzadu, ale dostávají příležitost v samostatných chorusech a tak je zde kytarové sólo a Sheridan táhne tu svou káru poctivě až do konce.

Jak vlastně album hodnotit. The Early Tapes je předobraz startu legendárních The Beatles a myslím, že není od věci poslechnout si, jak se tahle hudba formovala a krystalizovala. Samozřejmě, že to není autorské beatlesovské album a hlavní slovo zde má především Tony Sheridan, také proměnlivost hudebního doprovodu je orientovaná na něho a představy německého producenta Berta Kaempferta. Nahrávky pocházejí z různých období let 1961, 1962 a počátku 1963 a vznikaly v německém prostředí. The Beatles zde samozřejmě nehrají prim a tak hodnocení je víceméně neadresné a vnímám tenhle polydorský mix jako historický relikt. Díky masteringu se podařilo nahrávky zachovat v docela slušné podobě, i když v digitálním světě asi příliš neobstojí a stereo a mono zde není úplně rozhodujícím aspektem.
Tony Sheridan se prý bránil, když mělo být na albu uvedeno vedle jeho jména The Beatles, protože souzvuk vysloveného názvu v hantýrce prý hodně připomínal slangové označení „penisové“, nemýlím-li se. Nicméně dovolil Johnovi, Paulovi, Georgeovi a Pete Bestovi natočit v červnu 1961 první dvě skladby a tak právě zde máme onen předobraz beatlesovského nástupu a tak jsem rád, že zde skladby jsou.
Myslím, že je to na dvě a půl hvězdičky objektivně
a s odřenýma ušima dám tři...

reagovat

OHNOTHIMAGEN @ 10.04.2013 19:33:19
Nuže:

V recenzi napsal PG nesmírně zásadní větu, a sice že "The Beatles zde samozřejmě nehrají prim", pročež je zapotřebí ji ještě rozvinout.

I dnes totiž kolují fámy, že Beatles hrají na celém albu, leč není tomu tak. Lennon, McCartney, Harrison a Best hrají pouze v 1-5, 7, 10 a 11. Nahrávání těchto skladeb proběhlo 22. - 24.6.1961 a pouze instrumentální základ "Sweet Georgia Brown" až 24.5.1962. Sheridan sám dotočil své vokály 7.6.1962, přičemž 3.1.1964 nazpíval úplně nový text, který už zmiňuje i úspěch Beatles. Tato poslední verze je zahrnuta na recenzované desce, čili je to zajímavý kočkopes - Beatles jako beglajt ještě před svým prvním nahráváním pro Parlophone, zpěv o rok a půl mladší, kdy už si Beatles vydobyli vlastní renomé.

Zbytek písní natočili studioví hudebníci. Pokud na YouTube někdo plesá nad tím, jak skvěle dokázal McCartney zahrát na varhany Farfisa kupříkladu v "Let's Dance" (a bohužel jsem slyšel i naprosto šílený názor, že na nahrávkách je i Stuart Sutcliffe), pak se šeredně plete. Zrovna "Let's Dance" byla údajně nahrána v hamburském studiu 28.8.1962, čili účast Beatles je vzhledem k jejich koncertu v liverpoolském Cavernu zrovna ten den řekněme vyloučená :-)

Historce o tom, že slovo "Beatles" prý mělo znít jako "pídls", osobně moc nevěřím - podle mě je pravděpodobnější, že německý Polydor neměl žádný důvod se zmiňovat o nějakých Beatles a zkrátka a dobře napsal souhrnný název pro všechny zúčastněné hudebníky jako "Beat Brothers".

Ještě poopravím:
"My Bonnie" má ty verze tři - ta třetí má intro zpívané v němčině.
Nemyslím si, že Lennon kdy nahrál "Ruby Baby". Na albu ROCK'N'ROLL není a na záznamech ze sessions rovněž ne.

A pro pobavení - nejskvělejší verze "Sweet Georgia Brown" je zde (ocení jistě zejména hejkal a další barabánčici):

>> odkaz

fo-ol @ 10.04.2013 19:45:49
Dokumentární hodnota alba převyšuje tu hudební asi tak tisícinásobně, což platí o všech pre-EMI nahrávkách liverpoolských miláčků (živém záznamu ze Star Clubu a Decca Sessions), nicméně tohle se dá poslouchat bez uzardění. Tony Sheridan snaživě imituje Elvínkův "golden voice" - docela slušně, nicméně ta jediná nahrávka ve které je k hlavnímu vokálu připuštěn John má úplně jinou šťávu. Zcela oprávněně se vyzdvihují právě Aint She Sweet a My Bonnie, uslzené cajdáčky překopané na životaschopný rokec. A Pete Best vší silou dokazuje že Martinovy výhrady k jeho bubnování byly zcela oprávněné a že s ním by Beatles těžko udelali díru do světa...

hejkal @ 10.04.2013 20:07:35
OHNOTHIMAGEN - jéj, krásne. Dokonca má v stoptajmoch sólové vstupy!

OHNOTHIMAGEN @ 10.04.2013 20:28:19
fo-ol:
No, žádné živé nahrávky Beatles ze Star Clubu z pre-EMIovské (strašné slovo) éry jsem v životě neslyšel. Ten přiožralý (byť dosti energický - třeba "Shimmy Like My Sister Kate") živák je z konce prosince 1962, kdy už seděl za škopky Rhinoceros.

"A Pete Best vší silou dokazuje že Martinovy výhrady k jeho bubnování byly zcela oprávněné a že s ním by Beatles těžko udelali díru do světa..."
- přesně tak! Já když slyším jeho bubnování na nahrávkách pro Dekku, tak nerozumím tomu označení jeho stylu "atom beat" (které i on sám pro svou hráčskou prezentaci používal). Jako že to byl takovej vejbuch? :-D

10.04.2009 nowhere_man
2 stars

Album spĺňa definíciu pre zberateľov a fanúšikov. Obsahuje totiž nahrávky z roku 1961, ktoré nahrali Beatles ako doprovodná skupina Tonyho Sheridana na jeho single (za bubnami sedel ešte Pete Best). Ale niektoré skladby majú silnú iskru, ako Ya Ya alebo My Bonnie. Obsahuje i Ain´t she sweet naspievanú Lennonom a prvú vydanú autorskú skladbu Beatles, inštrumentálku Cry for a shadow od Harrisona.
reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
Petr Gratias
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
nowhere_man
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000