Beatles, The - Rubber Soul

Beatles, The - Rubber Soul - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1965

Tracklist:

1. Drive My Car (2:30)
2. Norwegian Wood (This Bird Has Flown) (2:05)
3. You Won't See Me (3:22)
4. Nowhere Man (2:44)
5. Think For Yourself (2:19)
6. The Word (2:43)
7. Michelle (2:42)
8. What Goes On (2:50)
9. Girl (2:33)
10. I'm Looking Through You (2:27)
11. In My Life (2:27)
12. Wait (2:16)
13. If I Needed Someone (2:23)
14. Run For Your Life (2:18)

Total Time: 35:39


Obsazení:

John Lennon – lead, harmony and backing vocals, rhythm and acoustic guitars, electric piano
Paul McCartney – lead, harmony and backing vocals, lead, acoustic and bass guitars, piano
George Harrison – lead, harmony and backing vocals, lead, rhythm, acoustic and bass guitars, sitar on "Norwegian Wood"
Ringo Starr – drums, tambourine, maracas, cowbell, bells, cymbals, Hammond organ on "I'm Looking Through You", lead vocals on "What Goes On"

Production and additional personnel:
George Martin – production, mixing, piano on "In My Life", harmonium on "The Word"
Norman Smith – engineering, mixing
Robert Freeman - photography
Mal Evans – Hammond organ on "You Won't See Me"

 
23.03.2018 vmagistr
5 stars

Tak jo. Doteď kluci skládali převážně písničky, ke kterým aspoň přibližně pasovala image usměvavých slušňáků v oblecích, a poslušně hráli role popových hvězdiček. Kapelu to ale táhlo do bájných a neprobádaných kompozičních končin, neboť už na předchozí studiovce Help! některé skladby svou strukturou a atmosférou přesáhly dosavadní škatulky. Pořádně invenční krok vpřed pak znamenala druhá deska z pětašedesátého, Rubber Soul.

Nejde samozřejmě všechno hned, takže i na tomhle albu najdeme kousky, které by bez problémů zapadly do skládaček předchozích LP - takové Girl, I´m Looking Through You nebo Run For Your Life jsou příjemné dobové jednohubky, fajn odbočkou je i countryová hříčka What Goes On, a podmanivá Michelle vás zase svou posmutnělou melodikou nechá vzpomenout na francouzské šansony.

Brouci nicméně už v pětašedesátém dokázali pořádně přibrousit krovky, důkazem toho budiž pecky jako Drive My Car a The Word. To pravé maso ale z desky dělají fláky s melodickými linkami a obraty, které nelze nazvat jinak než "psychedelické". Takové Think for Yourself, If I Needed Someone, Nowhere Man nebo můj osobní favorit You Won´t See Me jsou podle mě zatraceně vizionářské skladby, ve kterých Beatles pustili do světa něco úplně nového a do té doby nepoznaného. Nesmím zapomenout ani na sitárem ozvláštněnou Norwegian Wood, možná vůbec melodicky nejchytlavější skladbu na desce.

Rubber Soul vnímám jako druhý z vrcholů vyrovnané broučí diskografie, takže absolutorium se mi tu zdá na místě. Cizokrajný nádech, který části skladeb na desce kapela dokázala vdechnout, i po těch letech dýchá novotou a příslibem něčeho, co za pár let přesáhlo i brouky samotné.
reagovat

horyna @ 23.03.2018 06:08:02
Díky za každé nové ráno s Beatles!!!!!!!!

bullb @ 23.03.2018 08:32:15
Absolútna hudba.

(to už som diktoval...)
parafráza na reklamu ..., ale platí pre Beatles.
:-)

northman @ 23.03.2018 08:57:37
V případě Beatles by stálo za to zmínit fakt, že každé jejich album bylo nejlepší deskou v tom daném roce, s vyjímkou Let It Be. Mně se jejich desky neoposlouchaly a vždycky si najdu čas na to, abych si jejich nějaké album pustil z vinylu.Pěkná recenze a zajímavý pohled člověka, který dobu, kdy tyhle desky vznikaly neprožil.

Zdeněk @ 23.03.2018 09:17:48
ad northman/ pro mne po čase i Let It Be

northman @ 23.03.2018 09:28:28
Zdeněk: zdravím, chápu a svým způsobem souhlasím. Let It Be je pro mě rovněž velmi dobrá deska.

vmagistr @ 23.03.2018 13:16:57
northman: s těmi "nejlepšími deskami" bych s Tebou mohl souhlasit cca do pěta- či šestašedesátého roku (k deskám Please Please Me, A Hard Day´s Night, Rubber Soul a Revolver by se mi opravdu těžko hledala srovnatelná konkurence). Od sedmašedesátého už to ale vnímám jinak. Samozřejmě i další alba od Seržanta Pepře dál jsou povedená, ale v té obrovské konkurenci je za nejlepší počiny roku (stejně bych asi tu jednu nejlepší placku asi ani určit nedokázal) nepovažuju.

northman @ 23.03.2018 13:24:20
vmagistr: já ti rozumím, díváš se na to s odstupem a pohledem člověka, který tu dobu nezažil. Ostatně je to subjektivní záležitost. V 1966 je to Freak Out a Velvet Underground, 1967 je těch adeptů více Safe As Milk, The Doors, The Piper At The Gates Of Dawn, 1968 Absolutely Free, United States Of America, We´re Only In It For The Money, Are You Experienced ....

22.04.2017 lover-of-music
5 stars

Rubber Soul je pro mě první album Beatles, které si zaslouží plný počet. Rubber Soul považuji za zásadní zlom v jejich kariéře. Sice už i na Help! byl jistý náznak změny, ale na Rubber Soul to dotáhli do absolutní dokonalosti. Album už si dobré 3 roky hýčkám na vinylu.

Beatles se už vzdalují od zamilovaných písniček pro zamilované slečinky s IQ 10 a dávají do svých skladeb takové NĚCO, co dělá z populární hudby něco výjimečného. A i když už tu je nějaká píseň o lásce, tak její text není stupidní, jak tomu bývalo v začátcích.

Většina písní se opravdu krásně poslouchá a já jsem rád, že je znám. Z alba čiší pohoda (Nowhere Man), radost z tónů, klidná i veselá atmosféra. George Harrison už byl trochu ovlivněný Indií a tak do skvělé Norwegian Wood zařadil sitár. Paul zde taky předvedl výtečný výkon v podobě Michelle. John Lennon mě taky velmi příjemně překvapil. Jeho přenádherná záležitost In My Life je věc, u které vždy zjihnu. Div, že u této skladby neuroním slzu. Nádherná melodie, nádherný text plný krásných vzpomínek. A mohl bych pokračovat.

Doufám, že mě album nikdy neomrzí a budu ho stále poslouchat s radostí a úctou jako vždy. Nechci provokovat, ale rok 1965 je pro mě rokem, kdy se narodila HUDBA.
reagovat

tykeww @ 22.04.2017 11:23:43
Nechápu tak negativní pohled na první etapy tvorby The Beatles - pro mě je to dost solidní rokenrol. A určitě ne jen pro lidi s IQ deset.

"A mohl bych pokračovat."
Proč tedy nepokračuješ? :D

Ryback @ 22.04.2017 12:21:57
Ahoj Michale,
tak já zase lovera chápu. Beatles se jednoduše (to není žádný objevný názor) od Rubber Soul stali vyzrálejšími, dospělejšími, chceš-li, tak skutečně progrockovou kapelou, s neskutečným talentem a chutí k experimentům, i když se té určité své… přeslazené příměsi nikdy nezbavili.
Necítím z loverovy recenze potřebu hanět (viz IQ), spíš úsměv – a já to cítím podobně, třeba ty texty do Pernýho dne jsou neskutečně naivní, ale i v tom je přece jistá krása, kterou nikdo nechce popírat ;-).

A mimochodem - explicitní texty, které běžně slyšíme dnes, by neměly šanci v první půli šedesátých let u hudebních skupin projít. Stačí si přečíst úsměvné vzpomínání Nicka Masona z Pink Floyd na text skladby Arnold Layne ;-).

tykeww @ 22.04.2017 12:37:14
Honzo, já ti nevím, podle mě měli Beatles k progu blízko vždy, i na prvních deskách se objevovaly dost zajímavé harmonie a postupy. Jen aranže byly zkrátka jednoduché a kytarové, navíc nebyl nikdo ve fab4 na takové instrumentální výši, jako tomu bylo v pozdějších letech, skladatelsky to ale stálo za to vždy. Dovedu si představit spoustu písní z prvních desek na deskách novějších, v jiném kabátě. Stejně tak ty z novějších desek - kdyby se zbavily svých košatých aranží - by mohly krásně být už třeba na Please Please Me.

merhaut @ 22.04.2017 17:37:41
Jak začne někdo cpát do hodnocení hudby IQ posluchačů, dává najevo akorát svou vlastní hloupost a neznalost.

Balů @ 22.04.2017 18:33:48
Jen chci připomenout, že v šedesátých letech ( a ještě dlouho poté ) , žádný termín
Prog rock ( ani art rock ) neexistoval.
Někdy od roku 1966 se vžíval pojem psychedelic music, a to pod dojmem americké scény.

lover-of-music @ 22.04.2017 18:37:26
merhaut: Na takovou hudbu, jaká je na Rubber Soul, anebo i další Revolver, Sgt. Pepper a další progresivně laděna alba od kohokoliv, na to musí být určitá úroveň. Už vidím jak nějaká hloupá šestnáctiletá nána poslouchá třeba King Crimson. Vždyť to je proti přírodním zákonům. Ty hloupoučké holčičí mozky nedokážou tak kvalitní hudbu vstřebat. Vím o čem mluvím. Ale takové odpady jako třeba One Direction, to je jejich. A přesně tak to muselo být i na začátku 60. let. Vždyť kritici si nad těmi jejich zamilovanými popěvky rvali vlasy.
A doufám, že vy na Progboardu jste určitá úroveň, ne?

PaloM @ 22.04.2017 18:39:49
Hlupy nazor na skorsie albumy Beatles. IQ a posluch hudby, to tu bolo 300x a nikdy nic rozumne z toho nebolo. Lepsie ako Merhaut sa to neda zhodnotit.

PaloM @ 22.04.2017 18:47:22
Dalsiu kravinu treskol. V 90.rokoch som chodil do CD pozicovne a stretal som tam dievcata teens. Brali si Yes, Jethro Tull a pod. Poznali slusne prog.

tykeww @ 22.04.2017 19:36:42
Lovře, nemám pro tebe jiné označení než ignorant. Přeci lidská inteligence nikterak nesouvisí s tím, co se komu líbí za hudbu.

Brano @ 22.04.2017 19:38:38
Písať recenzie na Beatles je dosť problematické.Ja ako štyridsiatnik som tú dobu nezažil,ale asi vtedy mala táto skupina pre mladých veľký význam.Takže v kontexte tej doby boli asi veľkí priekopníci a zároveň aj rebeli.Spoločnosť bola asi silne konzervatívna a hudba Beatles to bolo vtedy niečo nové,prelomové,revolučné...Mňa však táto hudba neoslovila,hoviem si skôr v neo-progu,alebo v klasikách progresívneho rocku prvej polovice rokov sedemdesiatych.

Petr_70 @ 22.04.2017 21:56:30
Brano:
Jsem rovněž čtyřicátník a vidím to velmi podobně. Mám od Beatles velice rád některé skladby, ale žádné jejich album mne jako celek výrazněji nezaujalo...

vmagistr @ 23.04.2017 00:22:36
V rámci mersey beatu těžko existovala kapela se sofistikovanější vlastní tvorbou. Písničky z prvních alb Beatles se mohou zdát prostoduché a naivní, pokud je poměřujeme s tvorbou pozdějších let. Ale srovnávejme srovnatelné - z britských kapel první poloviny 60. let se Beatles v úrovni autorských skladeb nemohla rovnat žádná.

verjan2 @ 23.04.2017 10:09:30
Nevěřím ti jediné slovo. Měl bys už přestat trolovat.

Progjar @ 23.04.2017 14:26:42
Chlapče, namáhaš sa zbytočne. Tiež ti neverím.

bullb @ 24.04.2017 08:04:05
V našich končinách nemôžeme hovoriť o "beatlemanii", lebo bola železná opona. Vieme dobre ako sa k nám dostávali informácie. Preto písať o Beatles je ťažko, bolo toho a aj bude obrovské množstvo. Písanie o nich je ako tanec medzi vajíčkami. Lover-of-music vystihol podstatu, ktorú napísali mnohí iní už predtým, len forma je akosi menej uhladená (možno).

08.04.2014 Akana
5 stars

John, Paul, George a Ringo si nazouvají sedmimílové boty a dělají v nich první krok. Jejich hitmakerský kredit snad už nemohl být větší, a přece na albu Rubber Soul překonávají všechno, co zatím vytvořili a jejich rukopis a tvůrčí přístup se mění rychleji než za celou dosavadní kariéru. Do značné míry je tato deska deskou přechodnou a takové většinou nepatří k těm nejzásadnějším zářezům na pažbách vývojeschopných umělců. Ale v případě Beatles se jedná o nezpochybnitelný skvost, učebnici poprockového písničkářství a vyrovnanou kolekci bezchybných hitů.

Od prvních taktů písně Drive My Car slyšíme, že k aranžím teď kapela přistupuje dost odlišně. Celý zvukový prostor se provzdušnil a rozrůznil do většího dynamického spektra, mizí všudypřítomné kytarové houští a jednotlivé nástroje mají své jasně určené místo. S trochou nadsázky můžeme říct, že zatímco doteď Beatles na svoje nástroje jen tak šolíchali akordy, teď mnohem víc přemýšlí co, jak a kdy zahrát a doopravdy aranžují. A co víc, po křeči ani památka, všechno plyne s lehkostí geniálních melodií, kterým se té péče dostává. Studio je zatím pořád především místem nahrávání a ne hudebním nástrojem a všechno, co tu Beatles předvádějí, se dá bez problému zahrát živě (stále jsou ještě koncertující kapelou). Ale právě proto má tohle mezipřistání tak bezprostřední půvab.

Skoro každá z písní má nějaké své drobné specifikum. Posmutnělá Norwegian Wood se pyšní prvenstvím v použití sitáru, Nowhere Man zaujme nezvykle ironicky laděným textem, křehká Michelle graciézní vsuvkou ve francouzštině. Ringo Starr si ve What Goes On odbyl roztomilý countryový melouch a McCartneym zpívanou I'm Looking Through You rozdráždil rajcovní mezihrou na hammondky. Kytary v závěru Girl zní jako řecké buzuki, piano v sebezpytné Lennonově In My Life pro změnu jako cemballo, Harrisonův příspěvek If I Needed Someone už trochu předjímá jeho pozdější orientálně-psychedelické meditace a The Word, Wait či Run For Your Life jsou prostě dokonalé popové songy, kde nic nechybí ani nepřebývá.

Myslím, že z uvedeného je dostatečně jasné, že k téhle desce mám opravdu vřelý vztah. Je pro mě brilantním průsečíkem mezi dobou beatlemánie s bezproblémovými teenagerskými šlágry a léty největšího rockového kvasu, ve kterých se Beatles nestali překonaným anachronismem, ale uchovali si pozici tahounů lačných po nových výbojích. Ostatně už pseudosecesně zkroucený nápis Rubber Soul na obalu LP signalizuje, že květinové ideály, rozpínání myslí a s nimi spojené bouřlivé rozvodnění rockového veletoku právě rozkopávají dveře dějin.
reagovat

Mohyla @ 08.04.2014 18:04:11
Akana je "psavý" a recenzia je "čtivá". Vážne, páči sa mi, ako si ju pojal, k hodnoteniu 5* sa pripájam tiež!

Hikoki777 @ 08.04.2014 19:22:54
Jako vždy, brilantně napsaná recenze ve zkratce. Souhlas se vším řečeným, jen za sebe musím vyzdvihnout skladby, které víc než ostatní 'stood the test of time'. A to je pro mě ' Drive my car' , kterou Paul dodnes hraje na koncertech a je to nářez, geniální a hudebně zcela se zbytku alba vymykající 'Michele', která sama o sobě je skvost stojící mimo čas, a pak určitě náladotvorné, a přitom geniálně jednoduché ' Norwegian Wood' . Tím nechci říct, že ostatní skladby jsou horší, chraň bůh, jen tyhle 3 jsou, IMHO, naprosto nadčasové, nenesou dobovou stopu svého vzniku, a prostě tu budou s námi navždy. Ale možná sem na některou zapomněl, tak dyžtak sorry.

Akana @ 08.04.2014 19:44:38
Díky vám oběma za chválu. Co se týče mých oblíbených skladeb, všechny, které jmenuje Hikoki777, jsou samozřejmě naprosté perly, ale mě na Rubber Soul fascinuje jak úžasné jsou i ty méně známé. Jak geniálně jednoduchá a chytlavá je třeba Girl nebo Run for Your Life... Zkrátka celé tohle album poslouchat je vždycky radost.

02.11.2013 Walrusa
5 stars

Rubber Soul neboli Gumovou duši mám opravdu moc ráda. Je to hudba plná nových nápadů a zároveň velký krok vpřed směrem k ještě odvážnějším experimentům. Jsou zde ještě patrné známky velké spolupráce všech členů, a to jak skladatelské tak nahrávací (postupem času se začala jaksi vytrácet).Najdeme zde mnoho opravdu velmi silných kousků, ale také skladby, které zavání tím, že byly napsány jako jakási "výplň".
Zde jsou ty silné:
Drive My Car: Lehce dvojsmyslná skladba, která perfektně šlape a vynikající je to úvod celého alba
Norwegian Wood: Magická skladba s nádechem orientu a s velmi kvalitním textem o mladém žháři.
Nowhere Man: Z této skladby cítím jakési mrazivé zoufalství a apatii, nejen z melodie, ale i z textu.
Michelle: Jedna z nejlepších věcí, které kdy Paul napsal. Něžnou atmosféru umocňuje hlavně použití francouzských slov textu.
In My Life: Text téhle písně považuju za jeden z nejlepších od Beatles (resp. Lennona). Nostalgická atmosféra, vzpomínky na dětsví a Martinovo sólo...Tahle píseň nemá chybu.
Pokud mám být opravdu kritická, tak musím označit i pro mě nejslabší skladby a těmi jsou: What Goes On, Run For Your Life a You Won't See Me.
Ovšem jako celek se album poslouchá naprosto skvěle, a tak musím dát 5 hvězd.
reagovat

zdenek2512 @ 02.11.2013 20:29:01
Walrusa: zdravim, tvoje rrcenze se mi moc libi, a pocitove musim s tebou souhlast. Citim ro velmi podobne. Myslim, ze tohle bylo prvni album., ktere vydali kdyz prestali verejne vystupovat. S hodnocenim souhlaaim :-)

Walrusa @ 03.11.2013 10:45:31
zdenek: Musím tě trošku opravit, Poslední koncert Beatles se odehrál až po vydání Revolveru, tudíž koncertovali ještě po celou dobu nahrávání Revolveru ;) (Sice nikdy nehráli živě nic z Revolveru, ale hráli třeba Paperback Writer, který byl nahrán společně s písněmi pro Revolver).

zdenek2512 @ 03.11.2013 10:55:51
Walrusa zdravim, diky za upresneni. Ono vyslo pouze jedno album se zivym zaznamem a to Live At Holywood Bowl, ktere jsem ani neslysel ani jsem si jej nekoupil. Tusim, ze v casopise Sedmicka byl popis koncertu a to takovy, ze Beatles prisli na podium a od zacatku do konce rev fanynek, ktery prehlusil i muziku. :-).

Walrusa @ 03.11.2013 11:03:20
zdenek: ony ty pozdější koncerty byly vůbec takové rozpačité, i proto, že písně byly o něco složitější. A poté co dal Lennon Beatles do souvislosti s Ježíšem už byly v Americe na jejich koncerty poloprázdné stadiony a poslední koncert? To byla smutná tečka.

zdenek2512 @ 03.11.2013 11:09:04
Jo jo on John prohlasil, ze Beatles jsou slavnejsi nez Jezis. Jejich posledni koncert byl vlastne pri nahravani filmu Let It Be na strese Saville Row. :-)

Walrusa @ 03.11.2013 11:11:53
zdenek: Vlastně by se daly uvažovat dva poslední koncerty: Ten na střeše a ten v roce 66 v San Francisku :D Málokterá skupina se může chlubit dvěma posledními koncerty :D (při jednom je nebylo slyšet a při druhém je nebylo vidět :D)

zdenek2512 @ 03.11.2013 11:31:50
Obdivuji co vsechno o nich vis :-). John vystupoval jeste za existence Beatles s Plasic Ono Bandem, kde zpivala Yoko. Tahle sestava taky byla na Rock' n' rolovem cirkuse Rolling Stones. Zpev Yoko opravdu stoji za to, jestli jsi to neslysela tak to vyzkousej :-)

Walrusa @ 03.11.2013 11:38:17
zdenek: To jsem bohužel zkoušela :D Opravdu se to nedá nazvat zpěvem :D Myslím, že John měl po rozpadu Beatles hlavu plnou dobrých nápadů, ale Yokina mu to tak trochu kazila :(

zdenek2512 @ 03.11.2013 11:47:23
Nejlip je kvalita zpevu Yoko slyset v zive casti alba Sometimes In New York City a vtom cirkusu Stones. :-)

Walrusa @ 03.11.2013 11:51:27
zdenek: anebo zde: >> odkaz To je její čistý nefalšovaný ""zpěv"" (jedny uvozovky nestačí :D)

zdenek2512 @ 03.11.2013 12:22:24
Diky za odkaz , zitra poslechnu. :-). Tesim se na tvou dalsi recenzi, je znat ze mas k tomu o cem pises vztah.

Voytus @ 06.11.2013 15:53:06
Rubber Soul patří k tomu nejlepšímu - počínaje názvem. Tuším, že šlo i o reakci na soulovou vlnu v USA a že bylo onálepkováno coby folk-rockové, aby se právě ve státech lépe prodávalo.
Společně s Revolverem a Abbey Road jej mám od Beatles nejradši.

adam @ 06.11.2013 15:57:22
yoko je umelkyna s velkym U a je uplne jedno ako spieva, pretoze i ten skrekot ma u nej zmysel. zatial nespravila nic, co by neznieslo aj najprisnejsie umelecke hodnotenie, nakolko sa ozajstne umenie hodnotit ani neda.

Voytus @ 06.11.2013 16:03:13
Adam: Já radši Diamandu Galás, pokud jde o skřekot a další neobvyklý vokální projev. Třeba to, co předvádí tady by probudilo i mrtvýho, doporučuji ustát celé >> odkaz :-)

adam @ 06.11.2013 16:12:22
Voytus: Vdaka za link. Mne sa to paci. :-D silna vec. Dobre odspievane a dobre zahrane. Take ja mozem

Voytus @ 06.11.2013 16:22:07
jo, zpěv i klavír pekelnej. Ale ona dělá i do jazzu, blues, tradicionálů - vše naprosto osobitě. Rockové hudbě se přiblížila spoluprací s John Paul Jonesem na albu The Sporting Life, doporučuji vyposlechnout.

zdenek2512 @ 06.11.2013 16:27:05
Voytus: zdravim, mne se nejvice libi Plague Masque ta trilogie Divine Punishment, Saint of the Pit a You Must Be Certain of The Devil a taky je slusna deska The Singer a Litanies To Satan. :-)

Voytus @ 06.11.2013 16:37:44
Zdeněk: Já tušil, že se zapojíš :-). Osobně preferuji spíš nahrávky typu The Singer, ale uznávám ji se vším všudy, obdivuhodné je, že po tolika letech týrání hlasivek ještě zpívá :-).

29.01.2011 springfame
4 stars

Leckdo pokládá Beatles za skupinu, jejíž kariéra má dvě těžko poměřitelné části. Někdo má raději první, někdo zase tu druhou, někdo obě - proti tomu se dá těžko co namítnout. Chcete-li však najít onen střed, který rozděluje dráhu Beatles na dvě půlky, sáhněte právě po tomto albu. Dozvuky "yeah yeah" jsou stále ještě patrné, zároveň však cítíme závan čehosi příštího.
Album vzniklo během podzimu 1965. Vydáno bylo na počátku prosince, v USA samozřejmě oškubané o Drive My Car, Nowhere Man či If I Needed Someone, což se vše jeví více než trestuhodné. Z Help! byla vyjmuta I´ve Just Seen A Face a použita jako úvodní skladba, jako druhá pak následovala Norwegian Wood, což Capitol doprovodil jakýmsi blábolem o prvním folkrockovém albu Beatles...
Co vám ze záplavy skvělého materiálu utkví v hlavě? Možná otvírák Drive My Car, kde všechno sedí tak, jak má. Možná Norwergian Wood, o níž Lennon prohlásil, že je o milostném románku, ale napsal ji tak, aby jeho žena nepoznala, že je o milostném románku. Možná sitárové sólo právě v této písni, které vzniklo v době, kdy Harrison na tento nástroj asi nic jiného neuměl. Možná Harrisonova Think For Yourself s krásně zařezávacím riffem. Možná Girl s prazvláštními sbory, křehce prostou protimelodií akustické kytary a úchyláckým zasyčením. Možná Michelle s náladou šansonu a v souladu s tím s částí textu ve francouzštině. Možná barokní sólo v In My Life. Možná také něco jiného, už proto si desku poslechněte. Stojí za to.
reagovat

11.10.2010 Monthy
5 stars

Rok 65 imho patří k nejvýznamějším rokům vývoje rocku. A lví podíl na tom má i Rubber Soul. Album, kde se již naplno projevilo nové hudební cítění kapely a svět náhle pochopil, že Ježíš je možná opravdu až ten druhý...
Jak jsem již řekl, album je jakýmsi přelomem mezi Beatlemanií a řekněme érou vrcholných Beatles. Slyšíme zde klasickou broučí hravost( Drive My Car, Michelle ), avšak objevují se i vážnější témata jako partnerské krize ( You wan't See Me ) , pocit nejistoty ( Nowhere Man ), ale i první ryze hippiesácké poselství ( The Word, If I Needed Someone ), klasickou Beatlsáckou poetiku ( Girl, In My Life,Norwegian wood ). Album je prodchnuto raně psychadelickou atmosférou, nese se na velice pohodové vlně. Mix soulového rytmu, nápaditých kytarových rifů a skvělých vokálů je jakýmsi 45 let starým ztělesněním Britpopu, v tom nejlepším možném slova smyslu. Prostě léty prověřený mistrovský kousek...
reagovat

PaloM @ 11.10.2010 19:40:20
Monthy - a čo ty a Rubber Soul ?

"a svět náhle pochopil, že Ježíš je možná opravdu až ten druhý..." - a kde si to vyčítal ? :-))

No, prepáč, toľko hlúpostí v 8 vetách tu už dávno nebolo.

Monthy @ 12.10.2010 12:19:10
to PaloM : Rubber Soul řadím mezi nejlepší alba co jsem kdy slyšel. To s tím Ježíšem jsem nevyčetl nikde ( ikdyž nepopírám že pro mě je Fab Four mnohem větší ), spíš jsem chtěl jaksi naznačit že začala skutečně nová epocha v dějinách hudby, kdy hudba ovlivnila názory celé generace. Tvou kritiku beru, jsem si vědom svých literárních nedostatků, ale makám na tom ( It's getting better all the time ).

Filozof @ 14.10.2010 12:31:47
Monthy:
Proč zrovna toto album považuješ za přelomové?

Apache @ 14.10.2010 16:19:42
V tvorbě Beatles je určitě přelomové a Monthy napsal jasně proč tomu tak je. Pro mě osobně Rubber Soul uzavírá první (ranou) část jejich tvorby a Revolver otevírá tu druhou. Do toho bych nevrtal.

Jinak Monthy mi jako hlupák rozhodně nepřipadá, jen nevěděl, že když se svou parafrází na známý Lennonův výrok otře do Ježíše, vyletí na něj Palo jako čertík z krabičky. (A nebo to věděl a kopnul si schválně. :-)
Já si Ježíše poměrně vážím (zejména pro jeho negativní vztah k manuální práci a kladný vztah k alkoholu), takže mi ta věta o světě, co pochopil, zpočátku taky moc nevoněla. Ale lhal bych sám sobě, kdybych tvrdil, že Beatles byli horší muzikanti než J.C.

PaloM @ 14.10.2010 16:32:43
Apache, pobavil som sa, lebo jsi vedle jak tá jedle :-)

Caine @ 14.10.2010 16:45:47
Jde o to, jak kdo si ten výrok vyloží. Pokud jde o popularitu a originalitu, tak to u Beatles polde mě bylo skutečně něco, co tady do té doby(a od té doby) nebylo. Na druhou stranu Ježíš jakožto takový je postava, které by si měl vážit i ateista a nelze ho spojovat s "přínosem společnosti" křesťanství...které jí popravdě přineslo jen války a nejdnotnost Evropy...

Caine @ 14.10.2010 16:46:59
...Jinak s recenzí souhlasím

PaloM @ 14.10.2010 16:51:23
Caine, tak je to presne. Bohužiaľ, v záplave fanúšikov muziky na Progboarde si len druhý Čech, čo to pochopil resp. sa to nebál aj napísať.

PaloM @ 14.10.2010 16:53:43
...myslel som o Ježišovi, to som ešte nečítal tvoj dovetok.

Apache @ 14.10.2010 17:05:44
Caine: Někde jsem četl, že křesťanství přineslo Evropě mimo tebou jmenované věci i vzdělání (gramotnost, atd). A jak už jsem napsal, Ježíše si poměrně vážím (ač tedy nejsem ateista).
Zajímalo by mě ale s čím vlastně Palo nesouhlasí a proč Progboard rozděluje na Čechy a Slováky.

Mohyla @ 14.10.2010 17:12:15
Chlapi po tom ,čo sa tu minule dialo s Bon Jovim navrhujem : stop,reset a vráťme sa naspäť k hudbe !!!

Caine @ 14.10.2010 17:14:48
Pro Apache: Ale také v omezené míře. Ze začátku to souhlasím, to určitě, ale pozdější době styl a hlavně prosazování náboženství velmi připomínalo náš minulý režim... na všem se něco dobrého najde, ale v tomhle případě... nene, nic:-) bavíme se o hudbě.

Apache @ 14.10.2010 17:17:52
Jinak Monthy s tou přelomovostí samozřejmě neobjevil žádnou Ameriku, což je jasné i tomu, kdo v životě nečetl nic jiného než Progboard. Stačí letmý pohled na první větu předchozí recenze od nowhere mana. :-)

Apache @ 14.10.2010 17:28:38
Caine: Na svou dobu to tedy žádná omezená míra nebyla ani náhodou - to bys setrvával v hodně špatném omylu.
Abych byl ale chápán správně, rozhodně tu nejsem proto, abych někoho (křesťany, komunisty, apod) obhajoval. Jen je dobré vidět věci, které se v historii odehrály, pokud možno co nejmíň zkresleně.

PaloM @ 14.10.2010 17:29:16
Apache, nerozdeľujem Progboard. Prepáč, nechcem nové kolo tlachania o ničom. Fakt je, čo som na Progboarde, nespomínam si na jediného Slováka, čo by zosmiešňoval Ježiša. Je to dané známou silnou ateizáciou v Česku (dočasnou) a štatisticky 2-násobným počtom obyvateľstva.

Vráťme sa k hudbe. So štýlom a obsahom recenzie nemôžem súhlasiť, lebo som v nej nenašiel nič o osobnom zážitku Monthyho z počúvania Rubber Soul. Jedine, ak by bol autor muzikológ, a to asi nie je. Keďže sme amatéri a hudba je o pocitoch, tak by sme mohli vedieť niečo o tom napísať.
Ďalšia vec, to je jedno koho si dosadíme miesto "Ježiš" - Mohamed, Budha, a nieviem kto ešte. Fráza "svět náhle pochopil, že (dosaď si meno) je možná opravdu..." je proste hlúposť. Sorry, mrzí ma to, iné prirovnanie ma "možná opravdu" nie a nie napadnúť.
Veľmi sa ospravedlňujem a dúfam, že to Monthyho neodradí od ďalšieho písania. On má právo napísať, čo chce, a ja mám právo reagovať po svojom :-)

Apache @ 14.10.2010 17:36:13
Palo: Na poměry Progboardu je ta recenze spíš nadprůměr a ta věta je v podstatě pouze lehce naivní a úsměvná parafráze velmi známého Lennonova výroku, který určitě taky znáš. Dosazovat místo Ježíše jinou postavu, by byl v tomto kontextu už úplný nesmysl.

luk63 @ 14.10.2010 17:47:45
PaloM (a ostatní), Mohameda nech(me) radši na pokoji, nebo nám nějaký jeho vášnivě fanatický stoupenec rozmetá progboard na cucky dobře mířeným sebevraženým atakem :-)

PaloM @ 14.10.2010 17:48:19
Dobre Apache, nechcem sa sporiť, a určite nechcem vyvolávať roztržky - to medzi nami nehrozí. Máme rôzny pohľad, mne to nepripadlo ako parafráza Lenona. To je tiež kapitola - John tú vetu verejne stokrát oľutoval, aby si to neskôr vynahradil v piesni "God".

Apache @ 14.10.2010 19:14:03
Palo: Monthy je ovšem taky mladý muž - není vyloučeno, že časem se dá na šíření křesťanské věrouky (např. pod vlivem své přítelkyně - takových případů bylo nemálo) a k téhle recenzi se nebude hlásit. :-)

Apache @ 14.10.2010 19:18:34
A mimochodem, nic jiného než parafráze Lennona to nebylo, což sám Monthy jistě potvrdí. (Popravdě nechápu, co jiného by to mělo být.)

merhaut @ 14.10.2010 19:59:58
Ježišikriste :-)

Mirek Kostlivý @ 14.10.2010 20:17:28
Však je Monthy teprve od září 2010 čerství student Historie na Ostravské Univerzitě, takže bych byl k němu shovívavý :-). A za pár let studia historie bude určitě vědět, jak to s tím citátem Lennona vlastně bylo ...
Jinak je moc dobře, že ho zajímá i hudba let šedesátých.

Filozof @ 15.10.2010 09:38:11
Mirek Kostlivý
No, on je spíš "čerstvý", ale dobrá. A hlavně aby pochopil, jak to bylo s Ježíšem. Je přeci je trochu zásadnější postavou, než libovolný muzikant, včetně Lennona.

Filozof @ 15.10.2010 09:39:24
Apache
Tvůj výrok: "Já si Ježíše poměrně vážím (zejména pro jeho negativní vztah k manuální práci a kladný vztah k alkoholu)."
si asi musím zapsat. Četl jsem na netu už hodně perel, ale tahle atakuje první místo. :-)))))

Filozof @ 15.10.2010 09:40:18
Monty
Bez ohledu na komentáře ostatních - většinou mimo meritum věci, bych byl rád, kdybys mi odpověděl - v čem vidíš přelomovost alba.
Děkuji.

Apache @ 15.10.2010 11:07:14
"Prelomový album Beatles" je ovšem první věta recenze nowhere mana.

Voytus @ 15.10.2010 20:45:30
A nebo, že by bylo každé album Beatles přelomové? ...jsem na to kápnul, co? :-)

Jarda P @ 15.10.2010 22:13:31
Někdy v 80. letech jsem čekal na kámoše před domem před cestou na ostravskou burzu. Bylo ráno po mrznoucím dešti a kamarád tak spěchal, že uklouzl, spadl a pár desek přelomil. Shodou okolností byl mezi nima Rubber Soul.

Zdeněk @ 16.10.2010 07:41:12
Ad Jarda P : opravdu zajímavé ukončení diskuse
a jednom dobrém beatlovském albu a Ježíši Kristu.
Dávám 5 hvězdiček

Monthy @ 17.10.2010 00:41:55
To Filosof : V čem tedy vidím přelomovost alba ? Album pro mne rozděluju 60's do jisté míry na Bubblegumovou první polovinu a druhou ( sjetou? ) půlku. Netvrdím že je to přelomové album z hlediska technické úrovně záznamu, experimentů se zvukem atp. Je to především o náladě desky. To album v sobě komuluje cizí vlivy , na kterých brouci staví a posunují je někam jinam ( dál ). Jak jsem řekl, nejsou to už písně typu kluk potká holku a mají se rádi ( yeah yeah yeah ), ale objevují se i řekněme vážnější témata. Beatles imho tímhle albem dali populární hudbě nový rozměr ( byť netvrdím že se do hloubky nešlo už dřív,jen Beatles třeba i dík Rubber Soul pomohli masovém měřítku odstartovat to, co se změnilo na možná nejdůležitější pětiletku v dějinách rocku ), rozdíl mezi Rubber Soul a třeba Hard Day's Night je obrovský ( byť obě jsou skvělé ).
Sem nečekal že spustím takovou lavinu příspěvků, jsem za to rád
A ještě k tomu Ježíšovi : Já si Ježíše relativně vážím ( jak jen kovaný ateista může ), ale zkrátka mě neoslovil tolik jako Fab Four . Snad jsem se někoho nedotkl. ...

PaloM @ 17.10.2010 10:45:24
Monthy: aj keď dnešnú poznámku smeruješ Filozofovi, plne súhlasím, čo píšeš. Takto sa s pohľadom na Rubber Soul viem stotožniť. Prepáč, že som na začiatku na teba vyskočil, mal som to diplomatickejšie napísať. Asi bola nepriaznivá konštelácia hviezd :-)

05.04.2009 nowhere_man
5 stars

Prelomový album Beatles. V textoch prestali dominovať "love" motívy a stále viac sa presadzovali reflexívno-filozofické témy. Považujem to za začiatok novej etapy vývoja kapely, ktorú charekterizuje experimentovanie s novými hudobnými nástrojmi. Na tomto albume to bol napríklad sitar v skladbe Norwegian wood, ktorý použil Indiou ovplyvnený George Harrison. Najznámejšie skladby: Michelle, Girl a nadupaná Drive my car.
Z inštrumentálneho hľadiska Beatles začali posúvať limity štúdiového rocku: objavili nové basgitarové a gitarové možnosti, experimentovali so skreslením a viacstopovým nahrávaním, používali pre rock vtedy netypické nástroje.
Plný počet.
reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 16x
smedo, nowhere_man, Monthy, verjan2, OHNOTHIMAGEN, gunslinger, joel, Walrusa, aselzesarp, Akana, Mohyla, lover-of-music, ZeroCZ, vmagistr, PaloM, bullb
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 5x
springfame, minirock, kaktus, Petr59, ripo
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000