Barclay James Harvest - Once Again

Barclay James Harvest - Once Again - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1971

Tracklist:

01. She Said (Les Holroyd) 8.21
02. Happy Old World (Woolly Wolstenholme) 4.40
03. Song for Dying (Barclay James Harvest) 5.02
04. Galadriel (John Lees) 3.14
05. Mocking Bird (Barclay James Harvest) 6.39
06. Vanessa Simmons (John Lees) 3.45
07. Ball And Chain (Barclay James Harvest) 4.49
08. Lady Loves (Barclay James Harvest) 4.07

Bonus tracks on remastered CD:

09. Introduction - White Sails (A Seascape) (Wolstenhome/arr. Godfrey) 1.43
10. Too Much On Your Plate (Barclay James Harvest) 5.28
11. Happy Old World (Woolly Wolstenholme) 4.40
[quadraphonic mix]
12. Vanessa Simmons (John Lees) 3.46
[quadraphonic mix]
13. Ball And Chain (Barclay James Harvest) 4.48
[quadraphonic mix]

Originally released LP: Harvest SHVL 788, 5th February 1971
Recorded at Abbey Road Studios, St.John's Wood, London
Recording dates: 9th October-25th November, 1970
Engineered by Peter Bown
Produced by Norman Smith


Obsazení:

Les Holroyd - bass, acoustic guitar, lead vocals, keyboards
John Lees - guitars, lead vocals
Mel Pritchard - drums, percussion
Woolly Wolstenholme - keyboards, mellotron, vocals, guitar

Additional personnel:

The Barclay James Harvest Symphony Orchestra
Robert John Godfrey - conductor and musical director
Gavin Wright - orchestra leader

 
27.07.2017 horyna
5 stars

Druhé album Once Again už naplno útočí vším, co dělá Barclay James Harvest unikátní kapelou. Dočkáme se emotivní práce s atmosférou, která je krásně dokreslována dojemně zakomponovanou, kytarovou sentimentální melodikou. Nechybí hluboká něha, ale i smutek čišící z každé noty.
Hudba je variabilní, ale její základ tvoří především silné melodie a je to právě druhé album, kde se začala přes určitou progresivitu, naplno projevovat i hitovost.

Je těžké z konceptu vytrhnout některé písně, ale faktem je, že úvodní skvost She Said, klavírní neradostná Song for Dying, epická, vznešeně působící Galadriel a orchestrální Mocking Bird patří dodnes k tomu nejlepšímu, co kdy kapela vytvořila. Nechybí i dechderoucí, španělkami podbarvená pomalá záležitosti Vanessa Simmons, která ale v konečném součtu bledne před nádherně vystavěnou a emocemi nabitou baladou Lady Loves. Na této skladbě je nejvíce poznat, jak moc se kapela oproti debutu zlepšila. Jako doprovod je zde využit zvláštní idiofonický nástroj s membránou zvaný brumble, jež obsluhuje samotný Alan Parson.

Lesův i Johnův hlas působí intenzivněji než na jedničce, zlepšení je slyšitelné, ale zároveň neztrácejí nic na své věrohodnosti a expresivity. Také se ukazuje, že výraznější klávesy byly přesně to, co kapele chybělo k dokonalosti.
Výborná deska.
reagovat

steve @ 27.07.2017 22:45:45
Once Again je nepsanou vlajkovou lodí Barclay. Hned druhá deska se stala úspěšnou a velmi oblíbenou. Díky za recenzi, která je v pořádku, přesto mi v ní chybí zmínka o závažné, až démonické skladbě Ball and Chain.

pinkman @ 28.07.2017 07:41:42
Právě tahle kapela je jednou z těch méně známých a v česko-slovensku hůře sehnatelných legend, v jejímž případě jsou pro uživatele(posluchače) internet a podobné stránky jako Progarchives a Progboard, nedocenitelnou informační biblí a pro nováčky i spásou. Podobných, dávno vyhaslých uskupení ze zlaté éry rocku jsou spousty a sehnat nějaké informace v před wikipedistické době(vnímej době rádiových pořadů, burz a časopisových plátků), nebylo lehké. Naštěstí je dnešní doba v tomto ohledu pravým opakem, zase stojí za starou belu v jiných oblastech.


V poslední recenzi(Brano) mě pobavila zmínka o odmítnutí pořídit si mobilní telefon. To se psal rok 2010, zajímalo by mě, jestli za těch sedm let změnil názor? I pro mě byl podobný krok dlouho odsouván stranou.

steve @ 28.07.2017 10:23:32
Nemám páru jestli se v nějakém našem časáku o téhle kapele někdo dřív zmínil. Kde by jsem dnes bez netu byli, zřejmě pořád u Yesáků a Floydů. Mě je doporučil jeden známý, který je už delší dobu poslouchal, které album bylo to první si už přesně nepamatuju. Znám jejich tvorbu v sedmdesátých letech, pak se mi vytratili. Někde jsem četl že v 80´to nebylo nic moc, jak hráli potom nemám šajna.

@ 28.07.2017 12:41:55
Odborníkem přes tuhle kapelu je tu Jarda, ten by ti poradil kam sáhnout mimo jejich klasické období.

merhaut @ 28.07.2017 13:52:58
BJH story od Borka je nekomplexnějším zpracováním kapely: >> odkaz

Já osobně na samý vrchol stavím Once Again, Octoberon a 2 LP Live. Jakákoliv deska až do poloviny 70. let je pro mě skvělá.

Ryback @ 28.07.2017 14:56:34
Děkuju Jaromírovi za odkaz. Velice rád si přečtu.

Brano @ 28.07.2017 15:37:16
Výborný album!Už dávno som ho nepočul,takže už mám program na dnes večer :-)

Brano @ 28.07.2017 16:39:14
Pinkman:
Budeš sa diviť,ale ja stále nevlastním mobilný telefón.To aby som mal pokoj,aby mi to stále nevyzváňalo a nepípalo.Takto ma ani nikto nevystopuje,že kde som(ani manželka..hehe),takže mám slobodu.Takto som vybabral aj s tajnými službami,SIS,NSA a podobne:-).Keď potrebujem,tak telefonujem z pevnej linky.Manželka síce má mobil,no ja jej do neho neleziem,je to jej vec.

steve @ 28.07.2017 18:57:45
Rovněž si rád přečtu a přiučím se. Vypadá to velmi obsáhle.

horyna @ 29.07.2017 20:22:56
Díky pánové za vaše komentáře a speciálně merhautovi za parádní odkaz. Kdybych si sestavoval z alb která zatím znám top 3, Once Again by v něm určitě figurovalo.

steve @ 01.08.2017 18:54:36
Jarda P: někdo tady psal, že jsi/jste odborníkem na kapelu Barclay James Harves. Moje znalosti sahají jen do alba Turn Of The Tide. Dál jsem slyšel pouze útržky. Mohl bys prosím poradit řekněme čtyři desky z dalších období, které stojí za pozornost, za nákup. Počítám že jedním bude album North. Na rockovici je zajímavý profil, ale o kvalitě pozdních alb jsem se nedozvěděl nic.

Jarda P @ 01.08.2017 19:14:16
Steve: odborník nejsem, jen jejich milovník. Co se týče desek po albu Turn Of The Tide, nastal prudký propad kvality v podobě alb Ring Of Changes a Victim Of Circumstances. Návrat ke starému stylu nastal až albem Face To Face, které spolu s Welcome To The Show, Caught In The Light a River Of Dreams považuju za 4 nejlepší alba nové éry. Nejedná se sice o desky bez jediné slabší skladby, jak tomu u BJH bylo v 70. letech zvykem, ale mají slušný standard, skvělé melodie a dobrý zvuk. Další Nexus je už vydáno po roztržce Leese a Holroyda, obsahuje pár nových věcí, zbytek tvoří nově nahrané starší skladby.
Poslední řadovka North mě jako celek neuspokojila, líbí se mi na něm tak 3 skladby, zbytek postrádá nosný nápad. Naopak všechna alba Wooly Wolstenholma po odchodu od BJH jsou skvělá ve stylu nejprogresivnějších skladeb, které pro BJH napsal (Sea Of Tranquility, RA, Beyond The Grave apod.)

24.12.2015 Ryback
5 stars

Předem upozorňuji, že tohle není žádný pokus o profi-recenzi. Koneckonců něco takového ani neumím, nebo možná nechci umět. Snad to tolik vadit nebude. Jsem tak vyšťávenej ze stresu v práci, že jsem šel spát dnes v jednu hodinu ráno a od 4.50 už zase čumákuju do tmy. Do tmy Štědrého dne. Aspoň že mám volno…
Tak jsem vstal, uvařil jsem si kafe a pouštím si Barclay James Harvest – Once again. Asi jejich nejlepší album. Aspoň pro mě. Čím jsem starší, tím víc si uvědomuju, že mě baví zastíněnější kapely typu Hatfield and the North, Camel, Caravan, nebo právě Barclay James Harvest. Mnohem víc než v rockovém světě někdy až děsivě extrémně zpopularizované kapely jako Yes, ELP nebo King Crimson.
Barclay James Harvest, Hatfield and the North, Camel, Caravan… tyhle kapely totiž něco spojuje. Taková těžko popsatelná anglická plachost, nesmělost. U raných alb Barclay James Harvest si někdy až dokonce říkám: Oni znějí, jako by se snad styděli hrát, styděli zpívat! Ale je mi to sympatický. Je mi sympatický tenhle nesuverénní projev. O to víc, o co je v dnešní době těžší narazit u lidí na takové věci jako je pokora, slušnost, schopnost omluvit se za chybu apod…
Na albu je navíc kromě úvodní She said jeden velký klenot. Voní steskem a melancholií podobně jako třeba skladba Tell me od Camel. Je to citlivým mellotronem podmalovaná skladba Mocking Bird. Neuvěřitelně silná, krásná skladba s velice vkusnou „beatle orchestrací“. V úvodu rocková písnička dostává ve svém závěru až symfonický rozměr. A hudebně je tak smutná… jak ji tak teď poslouchám, napadl mě nevím proč text Petera Hammilla z Who am the only one: „bez tvého úsměvu není kde se schovat než hluboko uvnitř…“
Díky kapelo za hudbu, kterou jste zhruba do roku 1976 vytvořili! Vím, že velké kapely jsou velkými z určitého důvodu, jak někde jinde napsal Hejkal, ale tohle je stokrát blíž mému srdci než třeba na můj vkus překombinovaný, chladně akademický Emerson.

reagovat

Snake @ 24.12.2015 11:21:43
Napsal jsi to moc pěkně, u Camel i Caravan cítím to podobně. Ale proti Emersonovi nic nemám :)

Ryback @ 25.12.2015 18:01:07
Zdravím Snejku a díky za reakci. Já beru své „city“ k Emersonovi samozřejmě s nadhledem ;-), jenom mi prostě hudba ELP nebo Yes nesedí, i když ty důvody se různí…
Jinak jsem si dal takový italský prosinec, pustil jsem si mimo jiné obě alba Procession, dvě alba od Formula 3 a dvě alba od Quella Vecchia Locanda. Procession a Formula 3 jsem poznal díky Tobě a jsem právě v té fázi, že po každém občasném poslechu se mi ta alba líbí víc a víc – což je něco, co mě na hudbě asi nepřestane nikdy bavit ;-). Pořád je co objevovat…

Snake @ 26.12.2015 18:14:27
Svatá pravda. Pořád je co objevovat a jsem rád, že jsem tě aspoň trochu inspiroval. V rukávu mám pořád ještě pár šrapnelů, tak nezapomeň tu a tam nakouknout ;)

b.wolf @ 26.12.2015 18:49:41
Mocking bird jsem poprvé slyšel kdesi z kazety a okamžitě mě dostal. Vím, že kámoši tehdy valící trash a death, nechápali, co na téhle "měkotě" mám. Jeden z nejlepších songů BJH, stejně jako celé album. Tady vůbec neváhám, 5/5.

16.11.2015 hejkal
4 stars

Na pomedzí britského artrocku sa počiatkom 70. rokov pomedzi velikánov typu King Crimson, Yes, Genesis, Emerson, Lake & Palmer atď. prepletala pomerne veľká masa kapiel, ktorých muzika bola minimálne rovnako zaujímavá, keď už nie štýlotvorná, muzikantsky vycibrená, keď už nie geniálna, a tak by sa dalo pokračovať. Medzi tieto formácie nepochybne zaraďujem aj Barclay James Harvest. Netuším, ako veľmi o nej vedeli občania socialistického Československa, ale som ochotný uveriť tomu, že moji rovesníci o ňu zavadili v miere neprekračujúcej tisícinu promile. Sám som nikdy nepatril k jej skalným obdivovateľom, čo je možno škoda. Jej neuponáhľaná muzika má na mňa priam terapeutické účinky, keď si potrebujem vyprázdniť myseľ od konšpiračného šumu a oddať sa sneniu. Mám rád hudbu vystavanú na dlhých meditatívnych plochách gitarových strún a klávesových podmanivých prílivových vĺn. To potom ani netreba vnímať texty, ktoré sú, dajme tomu, remeselne banálne. A práve toto mi album Once again ponúka vo všetkých ôsmich skladbách, ktoré ho tvoria.

Srdcervúca úvodná balada She said vo mne prebúdza predstavu filmovej drámy, kedy hlavný hrdina kľačí na pokraji skalnej rozsadliny uprostred divokých lesov s nehybným ženským telom v náručí. Rozcítený geroj skrátka oplakáva zosnulú lásku a prichádza moment, keď smútok nahrádza hnev a túžba po vzoprení sa osudu. Neviem, či by so mnou súhlasila väčšina dnešných poslucháčov slovenských rádií, ale keby sa v nich hrávali také veci, ako napríklad Happy old world, možno by sa ľudia opäť naučili vnímať hudbu aj inak, ako, že ide o šum prehlušujúci dopravnú špičku za oknami. Chytľavý refrén naráža na prazvláštne melancholické medzihry, pri rozochvenom klavírnom závere sa mi nechce ani len otvoriť oči, nieto ešte ťukať do klávesnice toto vyznanie. Ono, keby som niekedy chcel dodať výrazu „majestátna“ muzika adekvátnu obsahovú náplň, zosobnil by som ho skladbou Song for dying, pri ktorej vnútorne nariekam minimálne tak, ako prítomná srdcervúca gitara. Sú noci, keď neviem zaspať, kiež by som mal možnosť vrátiť sa do kolísky a nechať sa hojdať jemnou orchestráciou typu Galadriel. Tá sa nevyhla ani dlhšej skladbe Mocking Bird. Ťažko by sa pri nej usínalo, nakoľko graduje do sfér, v ktorých to citmi preteká minimálne tak, ako utečenci Schengenom. Akustická krehuľka Vanessa Simmons by sa nechala hádam aj ukameňovať a ani len ruku by nepozdvihla na svoju obranu. Choreografia albumu v týchto chvíľach rátala s tým, že poslucháči pochrapkávajú v kresle, nuž ich prebudí najtvrdšou skladbou na albume, a síce Ball and chain. Paradoxne, akoby sem ani nepatrila. Nie je zlá, gitarové vrkoče dievčine pristanú, ale je to asi najpriamočiarejší útvar, čo tu zaznie. Lady loves pokojne dokráča až za cieľovú pásku, pričom okato poukazuje na svoju predchodkyňu, že aha, darmo plytváš energiou, pomaly ďalej zájdeš.

Nádherná nespotrebná meditatívna muzika, zdanlivo mäkká, avšak tvrdošijne upnutá k estetickej kategórii nazvanej, pre nedostatok lepších výrazov, krásno. Pri jej počúvaní nemusím dumať nad zmyslom života, nakoľko som jeho súčasťou.
reagovat

merhaut @ 16.11.2015 16:00:09
BJH jsem poznal až ex post, po návratu z vojny v roce 1977. Na Zlínsku se před rokem 1975 v našich sbírkách ani nahrávkách nevyskytovaly – o tom bych věděl:-) Někde jinde je ale určitě znali dřív.

hejkal @ 16.11.2015 17:03:51
Nepamätám si, že by som počas detstva túto kapelu niekde zachytil, takže ani v okruhu známych môjho otca nešlo o dajakú masovku.

10.07.2010 Brano
5 stars

Je horúce popoludnie a práve mi v cd prehrávači dohralo moje obľúbené Once again. Hudba ako zo starého dobrého sveta, kedy ešte nezáležalo na tom a ľudia sa nehodnotili podľa toho kto má aký mobil, auto, dom, značkové handry....Táto hudba pre mňa symbolizuje nostalgicko-romantický svet, kde sú hodnotami láska,spolupatričnosť, súcit a solidarita.Happy old world.BJH vôbec nepovažujem za "Chudobného príbuzného" Moody blues, ako ich s posmechom označujú mnohí hudobní tiežkritici. V mojich očiach sú BJH plnohodnotné hudobné teleso schopné tvoriť úžasné veci kompozične aj textovo na výške.Za čerešničku na torte považujem nádherne clivú Mocking bird, ale vlastne všetky skladby na tomto disku ,aj vrátane všetkých bonusov sú skvelé a dovolím si povedať, nadčasové! A tlak konzumu,reklám a značkových ošialov mi môže byť ukradnutý.Stačí mi čínske tričko a rifle za pár eur a som hrdý na to, že som posledný slovák a európan,ktorý nemá(nevlastní) mobil.Pozor,to nie je vtip!Skutočne nemám a ani som nikdy nemal mobilný telefón.Tieto veci totiž nie sú podstatné!Podstatné je vnútro.
reagovat

PaloM @ 10.07.2010 21:56:03
Braňo, túto platňu od nich nepoznám, hoci ju mám určite na hardisku v archíve. Proste, zatiaľ som nestihol. Napadlo ma, že čo má spoločné Once Again s tým, že nemáš mobil. No, v r.1971 ešte mobily určite neboli. A keď som chcel ako študent ešte v 2. polovici 70. rokov počuť rodičov a oni mňa, prípadne ohlásiť, že som urobil, alebo vyletel zo skúšky, tak som nasadol na električku z Mladej gardy a o dobrých pár kilometrov v centre Bratislavy, na účet volaného, som v zvukotesnej búde podstúpil očistec, občas horší než v spovedelnici.
Doba sa mení. Mobil mám, ako aj všetci doma, a nie som na to hrdý. Ale pri tom všetkom nepríjemnom a otravnom je to úžasný prostriedok, ako sa kedykoľvek na diaľku spojiť s bratmi a setrou, s otcom, či kamarátmi podržať sa v ťažkých chvíľach, či rozdeliť o radosť s ostatnými. Auto teraz nemáme a nie som na to hrdý :-) Je to úžasné neotravovať sa s autom - pokiaľ je človek zdravý a nepotrebuje urobiť rýchly odvoz.
To sú tie paradoxy civilizácie.

Brano @ 10.07.2010 22:48:34
Palo,trochu zle si ma pochopil.Mal som na mysli to,že je dôležité nenechať sa zotročiť týmito vecami,aj keď je jasné,že určitým spôsobom uľahčujú život,ale v konečnom dôsledku nie sú podstatné.Mne práve táto hudba pripomína svet postavený na iných hodnotách ,možno iluzórny,utopický,vysnívaný.Práve tomuto nášmu súčasnému svetu nerozumiem,keď už decká na základnej škole sa kastujú podľa toho,kto má aké značkové oblečenie,alebo kto má drahší mobil,alebo zazobanejších rodičov.Toto je choré a toto som mal v mojej recenzii na mysli.Hodnota človeka je predsa v niečom celkom inom.

PaloM @ 10.07.2010 23:34:07
To áno Braňo, máš pravdu.

martin69 @ 23.08.2012 11:10:30
Báječné album.Teprve nedávno jsem si ho pořídil.Ale jeho kouzlu jsem podlehl ihned.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 5x
Brano, martin69, Ryback, Wendyz, horyna
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
kaktus, hejkal
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000