Atomic Rooster - Nice 'n' Greasy (v USA vyd. jako Atomic Rooster IV)

Atomic Rooster - Nice 'n' Greasy (v USA vyd. jako Atomic Rooster IV) - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1973

Tracklist:

1. All Across The Country (Crane)
2. Save Me (Crane)
3. Voodoo In You (J. Avery)
4. Moods (Crane)
5. Take One Take (Crane)
6. Can´t Find A Reason (Crane)
7. Ear In The Snow (Crane)
8. What You Gonna Do (Farlowe)


Obsazení:

Chris Farlowe: vocals
Vincent Crane: electric piano, Hammond organ, piano, ARP synthesizer
Johnny Mandala: electric guitar
Rick Parnell: drums, percussion

 
02.09.2011 Petr Gratias
4 stars

Páté řadové album Nice N´Greasy britských Atomic Rooster jsem netrpělivě očekával a proto, když se v r. 1973 objevilo, poměrně rychle přistálo v mé sbírce. Dodnes si lámu hlavu nad tím, jak to, že deska vyšla ve dvou obalových výtvarných modifikacích. Na prvním se nacházelo tzv. volské oko, ve kterém byla vetknuta cigareta (zajímavý výtvarný motiv), ale když se album v r. 1991 objevilo v CD verzi na obalu byl výrazný erotický motiv, kde tři nazí členové kapely třímají v rukou mocné penisy, což muselo být v prostředí konzervativní Británie pořádnou provokací. Zřejmě proto v roce vydání bylo od původního výtvarného konceptu upuštěno…. (Manipulace s obalovým designem zde není poprvé – například legendární Hendrixovo dvojalbum Electric Ladyland s nahými ženami…..)
Navzdory předpokladu, že Atomic Rooster změní sestavu k tomu tentokrát tak razantně nedošlo.
Pouze na kytarovém postu se objevil Johnny Mandala, který vystřídal Steve Boltona. Johnny Mandala byla pouze přezdívka (hudebník tíhnul k indickým filozofiím), jeho občanské jméno bylo John Goodsall. Proslavil se ve druhé polovině sedmdesátých let ve výtečné britské jazzrockové skupině Brand X, ale spolupracoval také s bubeníkem Billem Brufordem a s experimentátorem Brianem Enem.
Razantní návrat ke konceptu ve stylu Death Walks Behind You nebo In Hearing Of… se nekonal a dalo by se říci, že bylo rozvíjeno téma předešlého alba a podle mého názoru zde nedochází k žádnému propadu. V roce hardrockového vrcholu sedmdesátých let Vincent Crane více než na nekompromisní riffy sázel na spojení syrového rocku s blues, soulem, jazzem a tahle tendence mě maximálně vyhovovala…

ALL ACROSS THE COUNTRY – úvodní skladba se nese v podobě elektrického blues. Střední tempo s precizními breaky bubeníka Parnella doprovází Craneovo elektrické piano R.M.I. a a Johnny Mandalla zde vystavěl výtečné kytarové party, které nepřekračují bluesové dimenze. Je ovšem technicky výtečně pojednáno a jednotlivé detaily jsou vypilovány s velkou erudicí. Nad tím se vznáší chraplavý mistrovsky frázující hlas Chrise Farlowa, zpěváka par excellence. Crane od elektrického piana přesedn e ke svým hammondkám a harmonicky rozšíři struktury skladby. V roce 1973 nic superprogresivního neabsolvujeme, ale instrumentální výkony a pěvecké výrazivo jsou jedinečné.

SAVE ME – tohle je ovšem pořádný nápor. Tady ten rockový riff přímo vyskauje ze skladby. Úderná hra na koncertní klavír, střídaná elektrickým pianem a Mandalova elektrická kytara je preparovaná wah wah pedálem. Crane prokazuje velkou schopnost na varhanním pedálu nahradit basovou linku a že je to už u kapely tradiční model, právě zde potvrzuje svou citlivou hrou. Máme zde také dechovou sekci která ostrými přiznávkami čeří background. Farlowe je skutečným britským reprezentantem blue-eyed-soulu a tady to slyšíme velmi čitelně…

VOODOO IN YOU – tajemná jako obřad voodoo, který má ostatně v názvu, je další skladba zbavená výraznějších agresí. Farlowův hlas je jaksi upozadněn a kapela se pohybuje spíš v přemýšlivých rovinách. Elektrické piano podkreslují klávesové basy a nevýbojné bicí nástroje razantního Parnella, který ovšem v dalších skladby rozezní svoji baterii v rychlých přechodech a perkusivními zvuky. Mandala svou kytarou dokresluje v pozadí kvílivé sólo, ale jeho sound není předsunut do popředí, třebaže technicky se v něm dějí zajímavé věci. Tajemná ozvěna v závěru skladbu ukončuje…..

MOODS – klavírní úvod má mírně pompézní nátisk a potvrzuje Craneovo klasické vzdělání. Rozvíjení melodické linky se děje ve velkém stylu a poukazuje na to, že v dané době ani tak klasický nástroj jako klavír, zdaleka nepatří do starého železa, zvlášť když je v rukou opravdového Mistra. Sympatická instrumentální záležitost, osvobozující od plnotučné razance a věrně vystihuje i název skladby „Nálady“. Klavírní akordy jsou ovšem tajemně, ale mírně preparovány studiovou elektronikou….

TAKE ONE TAKE – klavírní téma v úvodu další skladby jakoby zůstává, ale následně se zvolna, ale neodbytně přihlásí celá kapela. Tohle je ovšem instrumentální majstrštyk, v němž divoké klavírní běhy probíhají s dynamickým napětím za výtečné spolupráce s jedinečným bubenickým přínosem a rychlých basových tónů v pedálech. Chris Farlowe se
Jedinečným způsobem dokáže vnořit do melodické linky a s ostrým frázováním sleduje celý rytmický běh. Úžasná vzájemná souhra a precizní detailizování. Mandala je součástí skladby, nijak nápadně nevyčnívá a stále cítím jeho podíl. Kvílivé kytarové tóny jsou doprovázeny sekanými přiznávkami s wah wah pedálem. Myslím, že lahůdka pro hudebníky a milovníky skutečného hráčského mistrovství…

CAN´T FIND A REASON – klavírní vstup je doprovázen smyčcovým doprovodem houslí, viol a violoncell. Chris Farlowe zpívá s velkým zanícením a ve velmi výrazném refrénu nám nabídnu opravdové soulové pojetí. Dokážu si představit, že by byla skladba součástí nějakého filmového příběhu a podmiňovala nějakou „velkou scénu“. Farlowe je mimořádný zpěvák a ve spojení se smíšeným sborem zde dochází k opravdovému vzepětí ducha. Smyčce jsou laděny v duchu slavného aranžéra Paula Buckmastera a v pozadí lze slyšet i tlumenou dechovou sekci. Opravdu výborné….

EAR IN THE SNOW – opakující se téma pro elektrické piano a řeřavou elektrickou kytaru, v němž se prokreslují jemnosti instrumentace. Bicí nástroje rozvíjejí rytmickou linku a elektrické piano a hammondky si vzájemně nekonkurují a ve stereofonním záznamu se jedinečně doplňují. Parnell do své baterie vložil spoustu energetického potenciálu a podle mého soudu zaujímá místo nejlepšího bubeníka, jakého kapela měla. Hraje na proslulou značku Hayman a opravdu je radost ho poslouchat. Mandala vychází z daného tématu, ale dokáže si svoje kytarové běhy zharmonizovat do pestřejšího pojetí, než by dané harmonické mantinely mohly povolit. Instrumentální party z doby, kdy „ještě bylo nutné umět hrát“…

WHAT YOU GONNA DO – v poslední skladbě se prosadil autorsky i sám Farlowe. Blues ve spojení s rockem a soulem má klasické struktury, ale přesto i zde se instrumentálně mají možnost členové Atomic Rooster seberealizovat. Farlowe výtečně frázuje a jeho výraz je stejně mocný jako hlas odřený až na samou dřeň. Radost poslouchat Mandalovo kytarové kouzlení a Craneovy klavírní a varhanní party s pořádně zemitou Parnellovou rytmikou. Hudba vložená do konce šedesátých let – stylová, živočišná a vroucná, ale pro hardrockery už málo přesvědčivá…

Třebaže album Nice N´Greasy znamenalo na mnoho let stop dalším studiovým albům Atomic Rooster a to mě hodně mrzelo (připomínaných různými výběry a výběry z výběrů), není na něm cítit atmosféra připravovaného rozchodu kapely, což na jiných projektech bývá čitelné, tak jsem na něj nezanevřel.
Pamatuji se, že ke mně dolehla informace, že Vincent Crane zamýšlí v budoucnu kapelu rozšířit – a padla dokonce i jména – Brian Juniper: elektrická trubka a Tony Super-Smooth: elektrický saxofon a flétna…. Nic z toho ale nevyšlo. Album Assortment bylo modifikovaným výběrem a v únoru 1975 se Atomic Rooster rozcházejí…..
Při vší úctě k Vincentovi Craneovi a k Atomic Rooster váhám mezi čtyřmi až pěti hvězdičkami. Abych nebyl označen za nekritického zaslepence, proto tentokrát uděluji albu čtyři hvězdičky, ale i tak mohu album vřele doporučit jako poctivou, hutnou a umělecky stále na výši posazenou hudbu….





reagovat

jirka 172 @ 19.12.2011 20:19:00
Ono to s tím "penisovým" obalem v roce 1973 vyšlo - ovšem v Německu u firmy Metronome (pobočka firmy Brain). Tracklist je odlišný od anglického vydání : místo "Goodbye Planet Earth" je skladba "Mood"
a na závěr není "Satan Wheel" ale "What You Gonna Do"
(obě skladby byly B strany singlů a na CD reedici 2004
jsou jako bonusy). Tenhle německý tracklist je shodný s tím, co vyšlo v USA (jako AR IV)

16.12.2009 harun
4 stars

Vynikajúce album najmä vďaka atmosfére. Obal hovorí za všetko. Po muzikantskej stránke veľmi dobré. Podobne ako na na albume Made in England kapela prešla do funkových a rytm and bluesových polôh, čo dáva niektorým skladbám z tohto obdobia zvláštnu energiu. Zvláštnu pretože kapela zároveň dáva vedieť, že vyšla z tradície psychedelického rocku. Rozdrapovačný spev Farlowa pripomína trochu Raya Charlesa a je solídnym speváckym výkonom. Parnel, Mandala, Crane hrajú v intenciách nového štýlu, s ktorým začala kapela na predchádzajúcom albume. Album má povedal by som drogovo-sexistickú atmosféru. Cíť to z niektorých skladieb aj z obalu. Členovia kapely sú zobrazený ako maximálne vyfičaní so zvýšeným libidom. Iba Chrisovi Farlowovi to akosi už nefičí a končí v jazde. Minulo sa mu totiž "raketové" palivo. Čo sa týka hudby najradšej mám z albumu centrálmu časť - Voodoo in You, Good by planet Earth, Take one toke. Celkovo album hodnotím ako podarený, pre ľudí ktorí majú radi spomínaný druh nálad a pocitov, vrelo doporučujem.
reagovat

01.12.2008 hejkal
3 stars

Opäť tu máme zmenu v zostave. Hneď na úvod je dobré zdôrazniť, že skupina sa nachádzala v kríze a tá sa prejavila v určitej roztrieštenosti celej dosky.

Úvodná All across the country je výborný bluesový vypalovák, kde sa Mandal predvádza vo vynikajúcej forme. Po takmer nepočuteľnom Boltonovi (na Made in England, keby nehral, tak si to nikto ani nevšimne) je to rozhodne plus.

Prvé nemilé prekvapenie prichádza - Save me je v podstate prerábkou skladby And so to bed (tuším) z prvej dosky. Natíska sa otázka - Prečo?

Vrcholom albumu je Goodbye planet Earth, vynikajúca skladba, ktorej meno som v minulosti dal aj svojej kapele.

Ďalšie prekvapenie prináša Can't find a reason, balada, ktorá sa tiež nápadne podobá na niečo, čo tu už bolo (teraz si nespomeniem, čo, tuším Decision/indecision z In hearing of). Mám pocit, že sa skladateľsky Crane vyčerpal a mal čo robiť, aby dal dokopy celý album.

Ešte, že je tu záverečná Satan's wheel, vynikajúca nadupaná skladba evokujúca Atomic Rooster v najlepšej forme.

Rozhodne ide o dobrý album, avšak v kontexte celej tvorby je trošku nevyrovnaný a trpí nedostatkom nápadov.

reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
Petr Gratias, harun
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
hejkal
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio

Diskografie Atomic Rooster


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000