Atomic Rooster - Headline News

Atomic Rooster - Headline News - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1983

Tracklist:

1. Hold Your Fire – 4:45
2. Headline News – 5:18
3. Taking a Chance – 3:11
4. Metal Minds – 4:25
5. Land of Freedom – 3:53
6. Machine – 5:24
7. Dance of Death – 4:33
8. Carnival – 4:35
9. Time – 6:35

Bonusy na CD:
10. Future Shock – 4:26
11. Watchout/Reaching Out – 5:13


Obsazení:

Vincent Crane – piano, organ, vocals
Bernie Torme – guitar
Paul Hammond – drums
David Gilmour – guitar
John Mizarolli – guitar
Jon Field – percussion
Tareena Craze – backing vocals
Jean Crane – backing vocals

 
20.05.2012 Petr Gratias
3 stars

Asi nejpracnější bylo shánění posledního řadového alba Atomic Rooster, které se objevilo mezi řadou všelijakých výběrů a rarit v r. 1983. Protože jak už jsem zdůraznil na jiných místech: Atomic Rooster je prostě „moje“ skupina, nemohl jsem ani tohle album nezařadit do své sbírky a tak jsem po něm dlouhá léta prahnul, až jsem ho konečně získal a uzavřel jejich řadovou diskografii. Headline News…
Nikdo ho v mém okolí neznal a také hodně lidí překvapilo, že právě tahle kapela měla ambici vstoupit do osmdesátých let, kde podle mého názoru nevznikal prostor pro kapely spojené s minulostí první poloviny sedmdesátých let. Z těchto důvodů byla zvědavost s ostražitostí namístě…

HOLD YOUR FIRE – jaký zvláštní úvod… musím konstatovat, že úvodní skladba mi Atomic Rooster vůbec nepřipomíná. Jsme v první polovině osmdesátých let a ve hře cítím principy dané doby. Elektronické vlny chladných synthesizerů určují trend. K mému velkému překvapení se před mikrofon postavil sám Vincent. Jeho hlas zní posmutněle, melancholicky a jakoby zastřený nějakým tylem. Třebaže je zde na bicí přítomen starý známý Paul Hammond, i jeho rytmika zní poněkud nezvykle. Ale rockový nátěr přeslechnout nemůžeme. Nemá sice ten syrový a tvrdý sound, ale z alba vytěsněn není. Hammondky jsou jaksi potlačené a vysunutý je synthesizerový sound….

HEADLINE NEWS – kombinace lichých rytmů bicích a hammodek s elektronickými klávesami zní zdařile. Máme zde také background vocals, které zastupuje Tareena Craze a Jean Cranea do mechanických bubenických postupů zaznívá podivná směsice nezřetelných hlas. Obsah zpívaného textu Vincentem demonstruje mediální každodennost: hlavní zprávy a jak se dá v jeho skepsi a introvertnosti předvídatm nepřinášejí nic povzbuzujícího a podnětného. Prostor je svěřen hammondkám a elektronice, do které hypnotické rytmy opakující se struktury vkládají opakující se schéma. Rockový princip se nevytrácí, ale postrádám výraznější kytarový nápor – na to jaká zde figurují jména: David Gilmour , Bernie Tormé, nebo John Mizzarolli. Vincentův hlas mě zneklidňuje – přesvědčivěji znějí vokalistky….

TAKING A CHANCE – úvod byl hodně poplatný době a další téma má dost podobnou rockovou strukturu jako album Yes 90125 (1983). Náhoda? V téhle skladbě cítím hledání východiska jak zaujmout a zabodovat v hitparádových žebříčcích. Skladba má svoji melodickou architekturu a dobře vystavěné aranžmá, přesto zde i přes rockové atributy a důrazné rytmy nemohu než konstatovat, že hudba Atomic Rooster se dotkla pop-rocku dané doby a otázka stojí, zdali tohle měl Vincent a jeho squadra zapotřebí. Kytary jsou na můj vkus až příliš minimalisticky úsporné a skladba zaujme hlavně tanečníky. Staří obdivovatelé značky Atomic Rooster budou určitě zaskočeni….

METAL MINDS – zvláštní náladotvorná záležitost s podivně přiškrcovaným Vincentovým vokálem, do kterého vstupuje minimalistické téma na hammondky a onen odpornýu dlouhý úder na buben na druhou dobu, který je typický pro osmdesátá léta a navíc s dlouhým dozvukem. Řeřavé kytarové dokreslování je sice zcela namístě, ale jinak je kompozice vnitřně rozervaná, jako sám autor a interpret. Tady se tyto aspekty velmi těsně protínají. V první polovině sedmdesátých let, bych nepředpokládal, že se Atomic Rooster uchýlí k takovému typu hudby….. Jedná se o hledačský přístup, anebo o úpornou snahu vklínit se mezi trendové skupiny osmdesátých let? Neodvažuji se hodnotit….

LAND OF FREEDOM – jasnější rockové téma, zdůrazňované klavírem, zvláštně nazvučenými bicími pod elektronickým cloněním. Velebný vokál zpozadí a přiškrcený Vincentův hlas. Tohle je taneční pokus vyrovnat se s trendy, ale „narušují“ ho rockové postupy hrát bez příkras se srozumitelným schématem. Na Vincentův hlas jsem si už zvykl, ale přesto bych uvítal, kdyby se více věnoval hammondkám, klavíru a synthesizeru bez trendových úsporných modelů hraní. I zde cítím silnou ambici vytvořit hit a dostat se do širšího povědomí. Jeho instrumentální vize jsou hodně potlačeny, jakoby odfiltrovány z hudebního tématu…

MACHINE – schematicky se opakující téma vokálních partů ve zrychlené podobě. Do hry vstupuje syrově kvílející elektrická kytara se synthesizerem a vokální přispění dotvří se strojovými bicími chod virtuální mašiny. Nicméně v dalších fázích jsme konfrontování sice divokými Hammondovými breaky se zdatně sekundujícími klavírními party, ale i přes viditelný energetický potenciál zúčastněných hráčů se nemohu ubránit dojmu, že i přes předtím tajený koncept vypilované instrumentace zde převládá smysl pro hitovost. Dravost skladby je ovšem čitelná a v náznacích může připomenout starou slávu. Celé pojetí je jaksi neurotické a i když ne přímo chaotické, některé modely se mohou ztotožnit se zappovskými postupy. Nicméně Atomic Rooster se zde poprvé odvážou v jasnějších konturách. Závěrečná fáze je ovšem výtečná, dramaticky proměnlivé schéma zasahuje a strhává jako zesílený vichr v nekonečné rovině….

DANCE OF DEATH – Paul Hammond hraje opět na bicí v tom programovaném modelu stručnosti a hutné údernosti. Basový synthesizer se protkává s hammondkami. Hlas zní stále přiškrceně, ale prociťuje téma a název skladby, takže se tady asi smíchy nepotrháme. Melodie není komplikovaná, ale naštěstí není tak stručně minimalistická, i když zde chybějí výraznějšíi melodické postupy. Zasto rytmika se zde vyřádí – Paul Hammod sem zavleče nějaké etnické rytmy a nekonečný astrální tón simulovaný unisonem varhan, synthesizerů a tónového generátoru dotváří podivné téma, které vyšumí a opět se vrací do původního schématu. Na percussion na albu Hammondovi vypomáhá Jon Field. Dramatický závěr mocných varhan a rytmiky uvádí skladbu ke konci….

CARNIVAL – tohle je ovšem rockový nástup podle všech nejlepších pravidel. Až na tu trendovou rytmiku (Paule Hammonde: tohle jsi nám dělat nemusel!). Kytarový podíl je podivně přemixován přes sebe a jednotlivé nástroje se mi zdají jaksi málo čitelné a srozumitelné. Ve spojení s vokální linkou zde ovšem vzniká poměrně zajímavý útvar. V mezihře se hammondky více rozplápolají a kytarové prolínání se navíc prolíná i s Vincentovým zpěvem. Tady bych rovněž nehledal staré dobré Atomic Rooster, ale spíš nějaké kraut-rockové kapely z Německa. Stále čekám na průrazný kytarový nástup, která se rozběhne prostorem, ale nic takového se nekoná. Sound je ovšem homogenní a drží jako skála a Vincentův zkreslovaný hlas nabízí dramatické vyznění včetně přeznívajících vokálních partů…

TIME – klavírní party jsou přemixovány a doprovázejí je nahazované vokály, kam vstupuje Vincent svým hlasem opět skladbou ryze písňového typu. Prolínání hlasů nezní špatně, ale potlačuje instrumentaci. Přesto všechno si nejsem jist, jestli by tvůrci playlistů právě tuhle skladbu chtěli v r. 1983 nasadit do rádií… Konečně se v mezihře objeví kytarové sólo, ale je příliš úsporné, a sází se zde spíš na preparovaný klavír a synthesizer a chytlavou akcentovanou melodii. Nejsme schopen se ponořit do tohoto typu hudby natolik, abych se dokázal nadchnout…. Leccos mi ve skladbě může evokovat i takového Davida Bowieho (?!) osmdesátých let. Do konce skladby nepřijde nic co by mě dokázalo strhnout….

FUTURE SHOCK – dravější rockový model hned v prvním plánu s důraznou rytmikou podle starého modelu, i když i tady hodně zestručněnou a opakování kytarového riffu. Ano jsme na rockové půdě, ale i tak máte pocit, že tohle všechno mohou hrát i jiné kapely. V mezihře se ovšem na chvíli Atomic Rooster vrátí do první poloviny sedmdesátých let a zase to zní se stejným nápřahem, ale žádná revoluce se nekoná. Je to takový mírně vyvětraný model starých časů. Třebaže i kytarové party se najednou probouzejí z letargie a pracuje výrazněji a dravěji (téměř na plný plyn). Řekl bych taková B-strana singlu z první poloviny sedmdesátých klet. Stupňování harmonie se závěrečným finále už ale zdařile vibruje…. Tedy alespoň na pár sekund.

Medley: WATCH OUT / REACHING OUT – tady se ovšem hraje s rockovým drivem. Skladba šlape s velkým odhodláním a sound se vrací do sedmdesátých let. Jedná se ale o spojení dvou hudebních motivů. Tohle je model který je akceptovatelný. Vincent měl ale svěřit pěvecké party někomu jinému a více se věnovat klávesám. Sice to dělá, ale ne tak jak jsme u něho zvyklí a to se mu těžko odpouští. Kytarové téma je součástí terén u a stupňovaná harmonie má svůj půvab včetně pravidelných Hammondových bubenických breaků. Tady se ovšem konečně kytary dostávají ke slovu ve vší kráse a znovu jako biče dmychaných plamenů zasahují a žhaví, ale nedlouho. Vincent napsal sice lepší skladby, ale touto si alespoň částečně „spravil“ reputaci…..

Jsem v rozpacích. Kdo asi Vincentovi radil, aby natočil tento typ hudby pod hlavičkou legendárních Atomic Rooster? …. Myslím, že to byla pro renomovanou partu medvědí služba. Tohle album mohlo vyjít jako jeho sólový projekt, o tom jsem po poslechu zcela přesvědčen.
Také výtvarný koncept alba mě nijak neuspokojil, třebaže s tématem (názvem) se dalo docela slušně pracovat…
Nejsem sice vyloženě roztrpčen a zklamán, ale do nadšení a vítězných fanfár mám daleko. Pět hvězdiček v žádném případě a jsem rozkročen mezi třemi až čtyřmi. Nakonec při vší úctě k Atomic Rooster a k Vincentovi Craneovi dám jenom tři. Tři znamená dobré… Vím, proč to dělám. Z pohledu historie a pojetí hudby s touto značkou se jedná o nejslabší titul.





reagovat

luk63 @ 20.05.2012 15:51:04
Tahle deska je fakt průšvih, cédéčko jsem radši prodal...

Petr Gratias @ 20.05.2012 18:55:29
Zdravím, Luku63.....
je to opravdu problematické album.
Je mi známo, že v mezidobí snad Vincent Crane
natočil ještě nějaký projekt ze svým dávným kolegou ze šedesátých let - s Arthurem Brownem.
Tohle album jsem ale neslyšel.
Neznáš ho?
Pokud ano, jaká je to vlastně muzika?
Navazovalo se na psychedelii Crazy World Of Arthur Brown, nebo je to úplná jiná hudba?
Zdravím!

luk63 @ 20.05.2012 21:17:18
Zdráv buď Petře. Album, na které se ptáš, jsem neslyšel. Asi myslíš toto: allmusic.com/album/faster-than-the-speed-of-light-r31607/review
asi bude dost ulítlé, viz ukázky: >> odkaz , >> odkaz

Petr Gratias @ 20.05.2012 21:28:53
Zdravím, Luku63....ano, to bude podle všeho ono.
Říkáš ulítlé? No můžeš mít pravdu.
Arthur Wilton alias Arthur Brown byl už koncem šedesátých let hodně kontroverzní postava a pravděpodobně v tom v různých prom,ěnách pokračoval dál...
V každém případě díky za tipy!

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
Petr Gratias
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio

Diskografie Atomic Rooster


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000