Atomic Rooster - Atomic Rooster

Atomic Rooster - Atomic Rooster - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1980

Tracklist:

1. They Took Control Of You - 4:47
2. She's My Woman - 3:12
3. He Did It Again - 4:02
4. Where's The Show? - 3:52
5. In The Shadows - 6:50
6. Do You Know Who's Looking For You? - 3:03
7. Don't Close Your Mind - 3:34
8. Watch Out! - 4:04
9. I Can't Stand It - 3:46
10. Lost In Space - 5:50


Obsazení:

Vincent Crane - Hammond C3 organ
John Du Cann - guitars, vocals
Preston Heyman - drums, percussion

 
22.03.2012 Petr Gratias
4 stars

Postupně jsem si nasbíral celý komplet mých oblíbených Atomic Rooster a jejich eponymní album z r. 1980, které se od Nice N´Greasy po řadě výběrů zcela nečekaně objevilo mi v zápalavě hudebních titulů nějak uniklo. Na vinylu jsem ho na burzách zaregistroval, ale když jsem se po něm po nějaké době sháněl, prostě k mání nebylo a nebylo. Když nastartovala digitální doba cédečka, tak album o kterém je řeč vůbec nebylo k dispozici. Nebylo ani v katalozích a když jsem požádal různé lidi, co jezdili pravidelně ven, tak ani tehdy nebylo k sehnání. V devadesátých letech jsem se na něj ptal ve Vídni, Paříži, Římě a Londýně a NIC. Prosákla informace, že label, který Atomic Rooster zastupoval odmítá realizovat vydání alba, jehož obsah je silně depresivní a mohl by destruktivně působit na posluchače a labilnější mládež….
No nakonec se ledy prolomily a nenápadný label Angel Air Records v r. 2005 album na CD vydal a cesta byla otevřená. Bohužel se toho nedožil frontman kapely Vincent Crane, který na sv. Valentýna v r. 1989 spáchal sebevraždu. Velmi tristní a bolestné pro nás všechny, kteří jsme obdivovali jeho hráčské mistrovství, zápal a nasazení a jeho autorský podíl.
Album si tedy zase nechám pustit do svého nitra a přiblížím si jeho atmosféru a rozdělím se o ni s vámi….

THEY TOOK CONTROL OF YOU – úvod zní jako by se zde spojila Andromeda a Hard Stuff. Kytarová práce Johna Du Canna je nekompromisní a jeho rocková identita je dravě vtíravá. John Du Cann hraje pochopitelně všechny kytarové party a také sólově zpívá. Vincent Crane sedí za svými hammondkami a v mezihře na ně vyjíždí klasické party. Nemohu se ubránit dojmu, že jeho nástroj je jaksi nepochopitelně upozadněn, což se mi nikdy u Atomic Rooster předtím nezdálo. Playbackované kytary jsou zcela vypilované a mají ten správný přímý tah na bránu v doprovodech, sólech i vyhrávkových částech, ale zvykám si přece jen těžko, že Vincent není v popředí. Baskytara zde tradičně, jak bývá u Atomic Rooster zvykem – absentuje, ale nijak to nevadí. Také zde máme nového bubeníka Prestona Heymana. Jeho jméno znám ze spolupráce z Roy Harperem a Kate Bush. Dravý a živelný hráč, kterého si netroufám srovnávat ani s Paulem Hammodem ani s Rikem Parnellem…. Prostě hardrock jako zvon, třebaže rok vydání přál především nástupu metalu….

SHE´S MY WOMAN – Du Cannovy divoké kytarové doprovody jedou ve značně zrychleném vlaku a Preston Heyman na bicí používá kulometné přechody, které ženou jako o závod rytmus téhle skladby jako mo závod. Du Cann v playbacku hraje ve vysokých polohách řeřavé kytarové party, které sviští, kvílí a jako kotoučová pila nemilosrdně razí cestu jeho zpěvu. Vincent Crane drží na hammondky harmonii a piluje klávesové basy. Zatím to vypadá jako Du Cannovo dílo, ve kterém zcela ovládl koncepci, kterou kapela pojmenovala Atomic Rooster….

HE DID IT AGAIN – varhanní party mají téměř chrámový tón, ovšem jen do času, než se do soundu prořežou elektrické kytary a dusající rytmika. Skladba je pomalejší – ve středním tempu, ale o baladě se hovořit nedá. Chybí mi tady přesvědčivější zpěv. Du Cann zpívá jaksi civilně, možná až přespříliš a já jsem si zvykl na Chrise Farlowa a předtím i Petera Frenche.. Kytarám se nedá nic vytknout mají hlavu a patu a drží se osvědčené hardrockové formule. Vincent ale hraje velmi umírněně a spíš jako do počtu, než že bych vnímal jeho famózní klávesové proměny. Nástupy, sjezdy a pohrávání si s detaily. Těžko mohu zastírat překvapení, ale nechci být pokrytec. Tohle jsem přece jenom nečekal…..

WHERE´S THE SHOW? – další skladba má ovšem našlápnuto do rockových hitparád. Jakoby Du Cann přesvědčil Cranea, že Atomic Rooster po letech potřebují hit a tak jeden takový dodal. Příliš prvoplánové a čitelné. Kytarové doprovody nás přivádějí k jakémusi derivátu drsnějšího rock and rollu. Dá se to na to tancovat a strhává to rytmickou strukturou, ale i neznalec angličtiny rozpozná, že se zde v textu neřeší nic zásadního a omílání příliš čitelného schématu mě uvádí do rozpaků, třebaže Du Cann solí svoje kytarové party, jako o život s velkým entuziasmem a zanícením…..

IN THE SHADOWS – ponurý úvod pro hammondky a kytarovou elektroniku. Dravější skladba s propracovaným riffem zní dost přitažlivě a skrývá v sobě značnou porci napětí. Také Du Cannův hlas připomíná našeptávání démonického peklazplozence. Crane dotváří Hammondem C3 potemnělou atmosféru. Chybí mi tady jeho úderné klavírní party, elektrické piano a ARP synthesizer. Určitě přesvědčivější skladba než ta předešlá, ale i když skladba má dynamické napětí a v jistém slova smyslu i barevný sound, zřebaže je zde hodně dlouhých tónů, chybí mi více experimentování na nástroje. Skladba graduje a je schopna pohltit moji pozornost, nicméně není zde žádná spojující paralela s minulostí. Pokud to byl zásadní záměr koncepce tak je to v pořádku, ale Crane mohl předpokládat, že po sedmi letech budou chtít jeho příznivci slyšet nějaké asociace na „staré dobré Atomic Rooster“. Jeho role podle mě na albu není úplně vyjasněná a to se mi zdá velmi zvláštní….

DO YOU KNOW WHO´S LOOKING FOR YOU? – klasický rockový nástup v kytarovém doprovodu se hrne vpřed za značné podpory Heymanovy bicí baterie. Dravost je v prvním plánu, ale chybí zde prokazatelnější invence dostat do hudby více osobitosti a hráčských finesů. Crane se teď trochu rozbíhá se svou hrou a snaží se vložit do hry více démonična, ale možná je zbrzďován okolností, že byl varován, aby jeho hammondky v dobách metalu příliš nevyčnívaly, protože doba nepřeje tomu, aby se tenhle nádherný nástroj nějak zdůrazňoval….

DON´T LOSE YOUR MIND – tak v téhle skladbě konečně slyším jakousi analogii na staré časy klasických Atomic Rooster – kytarový part nám dává v určitýchg fázích vzpomenout na Devil´s Answer. Heymanovy bicí jsou posíleny o hru na percussion a připomínají nám tak mírně úspornější hru Paula Hammonda. Melodické, aranžérsky klasicky pojaté téma, kde se lidský hlas dobře propojuje s dravými kytarovými party a třebaže ani tady hammondky neslaví onen vítězoslavný comeback, dokážu se s tímhle model dobře srovnat a skladbu přijmout se vším všudy…..

WATCH OUT – pořádně plnotučný nářez. Prolínání kytary a varhan je zde téměř v rovnocenné rovině. Spouautorský podíl Cranea je ve skladby poznat a te´d, teď koinečně je to ten Crane, na kterého od začátku netrpělivě čekám. Tady se rozjede ve svých klávesových eskapádách a hřmící bicí a pilované kytarovou doprovody mu umetají cestu napříč prostorem. Du Cann v další části nezůstává stát a vypálí velmi dobře vystavěné kytarové sólo, které se mi zda z toho všeho co na album nahrál asi nejpřínosnější. Myslím, že máme co dělat s nejpřesvědčivější skladbou na albu, třebaže jsou ještě dvě před námi. Tahle by zasloužila vyznamenání. Výtečně zahrané a zaranžované!!

I CAN´T STAND IT – další hardrockový model čitelných akordických záseků v akcentované hře, které bicí udržují ve vnitřní odhodlanosti. Hammondky skladbu harmonicky spojují a dotvářejí basové vibrace. Du Cannův hlas jde ovšem do klasického průměry běžných rockových shouterů. Harmonická struktura není nijak výjimečně nápaditá, třebaže v mezihře Du Cann i Crane vstupuje krátkými minisóly do tématu. Hlas je elektronicky upravován do ozvěny. Dusavý šlapák, který si získá tanečníky na parketu a třebaže Du Cann zde vytváří v závěru destruktivní tóny na kytaru, skladbu neposouvá do nějaké progresivnějí hledačské polohy…

LOST IN SPACE – varhanní motiv skladbu zastřešuje, ale jinak mám z posledního příspěvku hodně smíšeny nezařaditelný pocit. Kytarové běhy jako u poprockových kapel a nic na tom nemění stupňující a klesající harmonie prezentovaná hammondkami a rytické proměny v krotkém slova smyslu na baterii bicích. I zde má Crane spoluautorský podíl, ale skladba dost pokulhává za tím, co jsme byli zvyklí slýchat od Atomic Rooster v první polovině sedmdesátých let. Třebaže závěr skladby přináší nějaké postpsychedelické nálady albu ani písni to příliš nepomáhá…

Album v drtivé většině autorsky zaštítil John Du Cann a Vincent Crane zde spolupracuje jenom ve čtyřech skladbách. To je ovšem na albu samozřejmě znát. Otázka stojí, zda tohle album neměl vydat John Du Cann sám pod svým jménem s hostujícím Vincentem Cranem. To jsou samozřejmě čiré spekulace, ale nejsem si jist, jestli nasměrování tohoto alba do osmdesátých let, stejně jako opožděná tečka za historií Atomic Rooster byla stejně průkazná…
Jak se s touto okolností vyrovnat. Kohoute, raď!? Očekávám-li od alba kvalitu, kterou název Atomic Rooster představoval, musím být objektivní a stát nohama na zemi. Osobně se myslím, že album Headline News stojí v jejich produkci nejníž, tohle album je na tom přece jenom líp a tak jsem rozkročen mezi třemi až čtyřmi hvězdičkami. Asi zvítězí úcta a respekt, třebaže si k tomu musím přimhouřit obě oči. Ty čtyři jim dám s povzdechem…..

Snažím se porozumět tomu razítku "punk", které mu bylo progboardistou uděleno.... Asi tuším (nevím) co tím, chtěl říci, ale jestliže vnímám punk jako
Sex Pistols, Ramones, Clash a Jam.... pak jsme se dostali někam úplně jinam, třebaže je na tomhle album syrově překytarováno a klávesy viditelně absentují.... myslím že bych se dotkl památky Vincenta Cranea, kdybych ho vsunul do téhle škaltulky a to v žádném případě nemám v úmyslu....



reagovat

gunslinger @ 22.03.2012 16:28:54
album sa mi veľmi páči. počul som ho síce iba pár krát , ale až tak deprimujúco to nepočujem.. zato punk veľmi. bez toho aby som si prečítal nejakú recenziu alebo bližšie skúmal tento album ma pri počúvaní hneď napadlo.. toto už zapadá do punku ! nech ma aj zoderú z kože ja tam punk počujem...

Petr Gratias @ 22.03.2012 20:47:41
Zdravím Gunslingere.....
nasadil jsi mě brouka do hlavy - ATOMIC ROOSTER a punk?
Přemýšlím, jestli je to těmi úsečnými kytarovými doprovody, nebo hodně zrychleným během bicích.... co Ti vyvolává iluzi punku.
Zase si ale říkám, že když John Du Cann vypálí nějaké to sólo nad těmi doprovody, tak tohle by žádný punkový kytarista nehrál. Oni přece vždycky pohrdali sólováním a nudilo je to.
Je pravda, že srovnám-li ATOMIC ROOSTER v té první polovině sedmdesátých let s tímhle albem, ten rozdíl je velmi markantní.
Spíš se nedokážu srovnat s tím, že Vincent Crane hraje velmi úsporně a "nenápadně"....
Zdravím!

gunslinger @ 23.03.2012 06:34:57
Petr Gratias budú to tie bicie u mňa to robí asi najviac predstavu punku.. dá sa počuť že to nie je ani Carl Palmer ani Paul Hammond. zdá sa mi že ty asi punk moc nemusíš. Ja ho okrajovo počúvam takže mne to pri Atomic Rooster neprekáža skôr naopak pre mňa príjemná zmena skupiny

Petr Gratias @ 23.03.2012 10:27:10
Zdravím, Gunslingere...
máš pravdu. V době, kdy Británii téměř "ovládl" punk (1977) jsem měl už 22 let a byl jsem poučen náročnější hudbou a tohle byl pro mě krok zpět...Hudebníci zde nemuseli umět hrát a ani se o to moc nesnažili. Punk beru jako sociologický fenomén, kdy se nasraná britská mládež na sociální poměry v Británii potřebovala nějak vyjádřit a vedle svérázné módy účesů a oblečení to byla i hudba.
Prostě jsem to nepochopil a protože kolem mě bylo stále spoustu staré kvalitní hudby, kterou jsem si tzv. doobjevoval, tak mě tohle minulo, stejně jako návazná new wave...
Navíc jsem byl a stále jsem od 15 let mánička s dlouhými vlasy a do tohohle hnutí jsem se nějak "ideologicky" nevešel. Není to nic divného, protože s podobnými pocity to vnímali i jiní příslušníci mé generace, viz seriál Bigbít.
Ale mohu přidat perličku: kamarád ročník (1960), který už bohužel nežije, který miloval Beatles stejně jako já a také hudbu šedesátých a sedmdesátých let se pohyboval v nějaké mladší společnosti a punk se mu podařilo nějak vstřebat a říkal mě, že když si poslechne od Johna Lennona skladby I FOUND OUT a WELL WELL WELL - tak tohle on vnímá jako punk, nebo jakýsi jasnější předobraz punku.....
Zdravím!

Voytus @ 11.08.2012 11:14:59
Gunslinger, Petr Gratias: velmi opožděná reakce, nicméně právě jsem objednal vinyl, tak mě napadlo mrknout jen tak pro připomenutí sem. A zjišťuji, že nejsem sám, kdo na této desce slyší určité punkové vlivy. Je to jen v několika písních, a to v těch rychlejších, a dělá to Cannův zpěv. Jasně, že by punkáči jen těžko vyprodukovali takovou desku, ale kdo ví, jestli by ji bez punkové vlny nahráli Atomic Rooster - tím je nechci podceňovat a rozhodně nehodlám punk nijak vyzdvihovat, nicméně určité inspirace tu díky zpěvu a přímočarosti písní slyším (taková Do You Know Who's Looking For You?). Toť vše, můžete kamenovat :-).

01.12.2008 Voytus
4 stars

Tato deska dlouhou dobu nevyšla v reedici na CD. Pro vydavatelskou firmu byl její obsah údajně příliš depresivní. Nakonec přeci jen byla vydána - nejprve jako součást kompilace Ultimate chicken meltdown (bez In the Shadows), na které najdeme i pár singlů z tohoto období a další materiál, a v roce 2005 vychází konečně kompletní v reedici u Angel Air.
A jaká ta depkárna je? Nátěr od začátku až do konce. Atomici se po několika letech nečinnosti sešli v sestavě Crane, Hayman, (Du)Cann, opět bez basáka. Úvodní They took control of you uhání s větrem o závod, bubeník Hayman hraje přímočařeji, než předchozí bubeníci, jeho hra je energická a do AR 1980 dobře zapadá. Crane s Cannem se střídají v sólech a riffech, Cannův zpěv mi tu místy připomíná punkové zpěváky. Možná to album je ovlivněné punkovou vlnou - stavba skladeb je jednodušší, sází se na úderné riffy a zapamatovatelné melodie, což ne vždycky platilo. Podstatná část skladeb je též dost rychlá a to u ponurých roosterů také nebývalo zvykem. Dále tu máme naštvanou She's my woman, valivou He did it again, další punkově energickou Wheres the show?, která je pravděpodobně nejhitovější a nejúdernější. Cann neváhá připojit opravdové punkové sólo (to spočívá v tom, že s několika variacemi zahraje melodii zpěvu). In the shadows nemám (mám jen ten výběr), Do you know who's looking for you je energický nášup s vlezlým refrénem a úlisným zpěvem. Don't lose your mind může trochu připomenout staré Roostery. Ale kde by tahle parta byla bez instrumentálky! Watch out je další rychlejší věc se spoustou riffů, záseků a hammondových a kytarových sól. Další Cannova naštvaná riffová zasekávačka je I can't stand it, s dalším hitovým refrénem. A na závěr tu máme nejpromakanější a nejpestřejší Lost in space(refrén je ale zase punk). AR byli vždycky tak trochu lost. Těžko říct, zda za to mohla Craneova maniodepresivita, která mu znemožňovala pracovat, pravděpodobně i způsobovala nečekané změny sestavy a jistě i ještě více nečekané stylové změny na každém albu. Pro mě toto album představuje velmi silnou položku v diskografii, neváhal bych ji doporučit metalákům, rockerům i punkáčům (místy je to fakt punk, navíc s hammondkami).
PS: A není depresivní, je surová, energická, bezohledná, rychlá a hlavně nas...á!
reagovat

Mirek Kostlivý @ 07.02.2009 17:34:41
To přirovnání k punku si snad nebožtík Crane ani nezaslouží :-), zvláště když hudebníci na téhle desce ukazují své hard-rockové mistrovství té nejvyšší kvality. Což se o takových Sex Pistols nedá říct ani náhodou ...
Nic proti punku, ale když jsem tu desku téměř před 30-ti lety slyšel poprvé, tak mě pomyšlení na punk nenapadlo ani na chvíli. A nenapadá mě to ani teď, když si jí s odstupem mnoha let opětovně pouštím.
Ale samozřejmě vím, že autor to myslel v dobrém, však je pochválil (a nejenom v tomto příspěvku) příkladně ...
Škoda, že mi sem nějak nejde přidat pro mě dříve neznámé album Homework (hlavní autor na něm je John Du Cann), které mi minulý týden došlo, tam před Atomic Rooster opět musím pomyslně smeknout, jak zdraví bigbeat počátkem těch chmurných 80. let hráli ...
Tak jsem dal aspoň do profilu Craneovo foto, když má letos to smutné 20. výročí.

Apache @ 08.02.2009 17:35:06
Mirek: Momentálně nejde přidat vůbec nic, a to už delší dobu. Progboard má výpadek. Ale má se to řešit.

PaloM @ 09.02.2009 21:00:51
Apache - haló, už to funguje, tak prihoď zas niečo do recenzií (aj vy ostatní, aj ja :-)).

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
Petr Gratias, Voytus
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Atomic Rooster


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000