Apoteosi - Apoteosi

Apoteosi - Apoteosi - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1975

Tracklist:

01. Embrion
02. Prima Realtà / Frammentaria Rivolta
03. Il Grande Disumano / Oratorio (Chorale) / Attesa
04. Dimensione Da Sogno 
05. Apoteosi


Obsazení:

Silvana Idà (vocals)
Massimo Idà (keyboards)
Franco Vinci (guitar, vocals)
Federico Idà (bass, flute)
Marcello Surace (drums)

 
15.03.2018 Titan
4 stars

Další z jednorázových kapel, která vydala jediné album. Zajímavé je, že albu vévodí ženský hlas a sound alba je originální. Obohacen o klávesy, syntezátory, který dodávají zvláštní nádech.

Embrio - varhany s klávesy otevírají úvodní krátkou skladbu. Navazuje na to osamělý klavír, na který se postupně nabalí bicí, klávesy a kytara.

Prima Realta - Frammentaria Rivolta - Od pomalejšího klavírního nájezdu se to rozjede v rychlejší tempo, kdy se o vůdčí postavení perou klávesy s klavírem. Po dvou minutách se ozve zpěvačka. Její hlas je příjemný, takový uklidňující. Její zpěv začíná souznět s hudbou. Po třech minutách mi její zpěv i styl hudby zní jako z nějaké asijské pohádky. Po páté minutě začne hrát akustická kytara s flétnou, postupně se přidají klávesy. Kolem šesté minuty se změní pasáž, kde vévodí elektrická kytara. Přidávají se i zvuky z kláves, asi i syntezátorů, kdy vše kňourá, kníká, bublá. Zní to jako ze starých počítačových her, kdy jsme hráli na 8bitech. Před devátou minutou si pohrává vydrnkávající akustika s klavírem. Poté převezme otěže kytarové solo s klávesy. Po dvanácté minutě je sotva slyšet zpěv, doprovází ho akustika. Klávesy podbarvují atmosféru, mají zvláštní originální zvuk, který je ne všude slyšet. Závěr patří kňouravým klávesám, které melodicky spolupracují s akustikou. Kytara nechce být pozadu a udělá pomyslnou tečku.

Il Grande Disumano Oratoria Ottesa - tichý, smutný klavír otevírá počátek skladby. Lehounce se přidávají klávesy a kytara, že je jich sotva slyšet. Jenže po minutě se rozjede tempo, kytara s klávesy začínají soupeřit o prim. Po třech minutách se najednou ozve mužský zpěv s kytarovým solem. Poté se vše zpomalí a zpěvačka nechce být zahanbena a tak opět přebírá otěže. Její zpěv je souběžný s varhany, zní to jako kdybych byl někde v kostele a poslouchal mši. Pak opět naváže kytarové solo a začnou mňoukat klávesy, dává to příjemnou melodii jak z pohádky.

Dimensione Da Sogno - opět začíná klavírem, s kterým poletují klávesy. Moc příjemná skladba, kdy brzy i začne zpěv a kníkat kytara. Vše do sebe krásně zapadá, až bych si to dovedl při krátké délce představit jako nějaký hit. V čase dvě čtyřicet začne parádní kytarové solo, která se vlní ze strany na stranu. Klávesy nenechávají na sebe čekat a kňourají spolu s kytarou v jeden zvuk dohromady.

Apoteosi - stejnojmenná jako album. Dovedl bych si to představit jako nějaký soundtrack, nebo skladbu do filmu. Začíná to pomalým nástupem s dunivou basou a činely. Z velké dálky se pomalu přikrádají klávesy, který tlumeným tónem podbarvují skladbu. Kytara na sebe nenechá dlouho čekat. Vydrnkává si svou melodii, klávesy si stále plují po obláčku. Představuji si, že jsem nekde vysoko v horách a mám křídla. Stačí jen skočit a letět nad krásnou krajinou a zároveň poslouchat tuto hudbu. Dává mi to pocit, že se vznáším. Kytara se pořádně odváže a solo se rozjede na plné obrátky. Pak se mi líbí jak pomalu postupný útlum, kdy se zdá, že vše utichá. Když tu náhle vše opět vystřelí do výšin a skladba pokračuje v původním duchu.
reagovat

Snake @ 16.03.2018 09:30:34
Tahle kapela mě dostala tak, že jsem vysolil plnej počet a ani u toho nemrkl. A když si album po delší době připomínám, necuknul bych ani o píď. Tenhle melodickej, barevnej, hřejivej a emotivní symphonic prog prostě miluju. Notabene s dojemně dětským hláskem Silvany Idà, ten tomu dává korunu...

Titáne, opět bych si dovolil jedno malilinkaté doporučení - podobně působivé a rovněž italské Zauber. Především alba "Il sogno" a "Phoenix". Klábosnice tam bzíkaj zrovna tak a velmi příjemný je vokál Liliany Bodini.

Dík za recenzi !

21.06.2017 Snake
5 stars

AMS – AMS244CD, Said Record – AMS244CD /2015/
Papersleeve, Gatefold, Comes with OBI

Apoteosi je další jednoalbumovou perličkou ze zdánlivě nevyčerpatelné pokladnice hudby sedmdesátých let. Kapela pochází z italské Kalábrie a její jádro tvořili sourozenci Silvana, Massimo a Federico Idà. Jediná placka jim vyšla v roce 1975 u (na italskou lidovou hudbu specializované) firmičky "Said Record", kterou vlastnil jejich otec a s trochou nadsázky by se tak dalo poznamenat, že to vypadá na malej rodinnej podnik ve stylu Kelly Family. Ta hudba je naštěstí o něčem docela jiném...

Sotva 35 minut dlouhé album nabízí vysoce melodický a především klávesově orientovaný prog rock, zcela srovnatelný s major labely podporovanými velikány Le Orme, Banco, P.F.M, nebo New Trolls. Na zatím poslední reedici od AMS Rec. (2015) se nachází osm do sebe všelijak pospojovaných skladeb a orientace v track listu je tak trochu nesnadná.

Úvod je víc, než slibný. Embrion je sice jenom dvě a půl minuty dlouhou instrumentální introdukcí, ale už tady si vychutnávám hřejivý a ve vlnách se přelévající zvuk klávesových nástrojů provázených pregnantní baskytarou. Páteří alba jsou skladby s pořadovým číslem dvě a tři, tedy Prima Realtà a Frammentaria Rivolta. Dohromady tvoří bezmála patnáct minut dlouhou suitu a pro mě i první z vrcholů alba. V instrumentální předehře defilují motivy jeden chytlavější než druhý a když se poprvé ozve hlásek mladičké Silvany Idà, jdu definitivně do kolen. Ovšem následující minuty jsou již zcela vyhrazeny instrumentálním eskapádám a tak tiše obdivuji umění "zázračného dítěte", tehdy teprve čtrnáctiletého klávesisty Massima Idà. Podotýkám, že se to všechno odehrává ve svižném tempu a basa spolu s členitými bicími (jsme v letech sedmdesátých, tady žádné bum čvacht skutečně nehrozí) tvrdí muziku. V samotném závěru skladby se ještě na okamžik ozve éterický zpěv Silvany Idà, ale to už první polovina alba pomalu končí...

Druhý vrchol tvoří tracky 4, 5 a 6 a znovu je to taková (mini)suita - Il Grande Disumano / Oratorio (Chorale) / Attesa. Il Grande Disumano je opět pěkně od podlahy, rychlá a téměř instrumentální, vždyť trocha zpěvu - a tentokrát je to mužský hlas, kytarista Franco Vinci - je ke slyšení až v jejím úplném závěru. Dojímavě krásná Chorale, s dětsky vysokým hláskem Silvany Idà tvoří přemostění do energické instrumentálky Attesa, která celou (mini)suitu uzavírá. Ještě následující písnička Dimensione Da Sogno je přesně v duchu předcházejících skladeb, ovšem s nástupem poslední Apoteosi přichází výrazná změna. Basa s bicími udávají hypnoticky monotóní a takřka neměnný rytmus, klávesy vyluzují strašidelné zvuky a nálada skladby je výrazně psychedelická. Poněkud tíživá tečka za velmi melodickým a pozitivními emocemi doslova přetékajícím albem...

Reedice od AMS je - jak už je jejich dobrým zvykem - pěkná, v podobě rozkládací mini vinyl repliky. Vnitřek obalu obsahuje texty písní a archivní fotografie, čtyřstránkový booklet biografii kapely od Matthiase Schellera. Zvuk je průrazný, velmi detailní a je doslova balzámem pro každá prog rocková ouška, který doporučují čtyři z pěti ušních lékařů (ten pátý nedá dopustit na The Division Bell).

Skvělá deska.

reagovat

10.05.2017 jirka 7200
4 stars

Apoteosi v českém překladu značí oslavu. A opravdu – s touto deskou jsem oslavu hudby dozajisté zažil. Jedná se vlastně o takový malý zázrak – kdesi v Kalábrii se zjevila před 42 lety tato skupina, vydala bezejmennou desku a zase nenápadně zmizela do nenávratna.

Naštěstí se dochoval tento záznam, který se pomalu ale jistě dostává do povědomí fandům dobré muziky. Jedná se o melodickou prog rockovou příjemnou záležitost se symfonickými elementy. Kvituji s povděkem fakt, že jejich tvorba není přímým odkazem na Yes, Genesis, Kansas či jakékoliv jiné podobné velikány.

Jelikož nejsem znalcem italské scény(což považuji v tomto případě za výhodu), album na mě tak působí neobyčejně osobitě a vyzrále. Líbí se mi i pasáže s varhaním doprovodem, připomínajícím doprovod k místní bohoslužbě, zároveň i rychlé pasáže se soubojem kytary a kláves.

Obdivuji dokonalou souhru hudebníků, jako by nahrávali a koncertovali dlouhá léta. Pokud bylo klávesákovi 14 let, tak buřinku dolů.

Na závěr musím vyzdvihnout neobyčejně povedený zvukový záznam, kterému nelze ani z dnešního hlediska nic vytknout. Je plně srovnatelný s deskami špičky prog rocku vydaných v tomto období.

reagovat

Snake @ 11.05.2017 08:27:08
Jsem rád, že ten můj profil padl na úrodnou půdu. Díky za recenzi, je to opravdu takový malý - byť docela zapomenutý - klenot. Mrkni na tyto stránky, je tam pár fotografií a na nich uvidíš, jak byl Massimo "stár" >> odkaz

jirka 7200 @ 11.05.2017 09:42:12
Tak ty fotky me dostaly. :-) Massimo s vizáží prepubertalního Michaela Jacksona na albu neskutečně zaválel.

Snake @ 11.05.2017 10:06:41
A to jsem na nějakých stránkách narazil na fotku - zřejmě z jejich začátků - z koncertu, na které má zpěvačka Sylvana tak dvanáct...

On to byl zezačátku dost možná takovej cirkus ve stylu Kelly Family a vyprofilovali se až časem.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
Snake
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 3x
jirka 7200, Gerry, Titan
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Apoteosi


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000