The Animals patří k nejdůležitějším skupinám britského rhytm and blues počátku 60. let. Mezi jejich největší hity patří The House of a Rising Sun, folková píseň, nazpívaná též Bobem Dylanem, Joan Baezovou, Woody Guthriem nebo Royem Acuffem. Jenže verze The Animals je dodnes nejznámější, ať už díky úvodnímu kytarovému arpegiu, varhanímu sólu, případně díky výraznému hlasu zpěváka Erica Burdona. Právě on je jediným hudebníkem, který nikdy The Animals neopustil.
Vše začalo v roce 1962 v britském Newcastle. Do skupiny Alan Price Rhytm and Blues Combo přišel zpěvák Eric Burdon (nar. 11.5.1941). Sestavu v té době tvořili Alan Price (nar. 19.4.1942) na klávesové nástroje, Hilton Valentine (nar. 21.5.1943) na kytaru, John Steel (nar. 4.2.1941) na bicí a Bryan James "Chas" Chandler (nar. 18.12.1938). Díky svému divokému vystupování dostali nálepku animals – zvířata, což se později ujalo jako nové jméno skupiny. Během roku 1963 nahráli své první EP, jež vyšlo v omezeném nákladu a předposlední den roku 1963 bylo zachyceno také živé vystoupení v Club A-Go-Go se Sonny Boy Williamsem.
Díky známosti s manažerem Yardbirds Giorgio Gomelskym se během následujícího roku stěhují do Londýna a podepisují smlouvu s Columbia Records. Prvním vydáním je singl Baby let me follow you down (vyšel pod názvem Baby let me také you home) a už v červnu 1964 jej následuje první hit House of the Rising Sun. Podle Alana Price, aranžéra skladby, je tato píseň původně anglická lidová, známá pod názvem Matty Groves. Do USA se mohla dostat díky přistěhovalcům a později se mohl objevit i nový text, pojednávající o poměrech v New Orleans.
Během následujících dvou let skupina natáčí řadu úspěšných singlů, vycházejí jí první alba, odehraje první americké turné, vystupují v Ed Sullivan Show a hrají v několika filmech.
Debutové album vychází nejprve v USA v září 1964 a tvoří jej především převzatý materiál – písně Chucka Berryho, Raye Charlese, Fatse Domina, John Lee Hookera a dalších. V Británii vychází o měsíc později a s dost odlišným playlistem, jak už bylo v té době zvykem.
Už v únoru 1965 jim v USA vychází album zmatečně nazvané The Animals on Tour. Ač by se dle názvu album tvářilo jako koncertní, jde o studiový materiál. Vedle převzatých skladeb se tu objevuje první čistě autorská píseň I’m crying, která vyšla nejdříve jako singl v září 1964. V Británii deska nevyjde vůbec.
Zato v květnu 1965 vyjde Animal Tracks, opět tvořené především převzatými písněmi. V září 1965 vyjde stejně nazvané album i v USA, ovšem jeho obsah je úplně jiný. Je tu víc autorského materiálu, z převzatých skladeb jistě vyčnívá singlovka We Gotta Get out of this Place od Barryho Manna a Cynthie Weil. To už v sestavě ale není Alan Price. Opustil skupinu už v květnu 1965, jednak kvůli osobním i tvůrčím rozdílům a pak kvůli strachu z létání. Na jeho místo nejdříve nastoupil Mich Gallagher (nar. 29.10.1945) a o něco později Dave Rowberry (nar. 4.7.1940).
Vycházejí další alba - Animalisms (UK, červen 1966), Animalization (USA, červenec 1966). Na nich najdeme například I put a spell on you od Screaming Jay Hawkinse, nebo Inside Looking Out, kterou později proslavili Grand Funk. Na tom druhém už se objevuje nový bubeník Colin Ernest "Barry" Jenkins (nar. 22.12.1944).
V listopadu 1966 vychází v USA ještě album Animalism, které opět nemá nic společného s téměř stejnojmenou britskou deskou. S kapelou si tu zahrál Frank Zappa ve skladbě All Night Long, kterou také napsal. Část alba se totiž nahrávala v Kalifornském studiu T.T.G., kde Zappa pracoval.
V září 1966 se skupina poprvé rozpadla. Eric Burdon začal nahrávat album, které mělo být jeho první sólové, nakonec vyšlo v březnu 1967 pod názvem Eric is Here a hlavičkou Eric Burdon and The Animals, přestože jej nikdo z Animals nedoprovázel. Doprovod obstaral Horace Ott se svým orchestrem.
Už koncem roku 1966 sestavil Burdon novou skupinu. Nejdříve pod názvem Eric Burdon
And The New Animals, později jen and The Animals. Vedle bývalého bubeníka Barryho Jenkinse ji tvořili John Weider (21.4.1947) na housle, kytaru a baskytaru, Victor Briggs (14.2.1945) na klávesy a kytaru a Danny McCulloch (18.7.1945) na baskytaru.
Zůstali v Californii a z Burdona se stal mluvčí tehdejší generace hippies. Inspirováni módní psychedelií, vydávají dost odlišnou hudbu, než na ranných nahrávkách.
První nahrávkou je deska Winds of Change ze září 1967. Najdeme na něm cover Paint it Black od Rolling Stones, ale také singl San Franciscan Nights, odpověď Jimi Hendrixovi Yes, I am Experienced, nebo temný příběh o moru The Black Plague.
Stejná sestava natočí ještě dvě alba. Prvním je The Twain Shall Meet, jenž vychází v dubnu 1968. Na této desce je protiválečná hymna Sky Pilot, případně Monterey, v níž Burdon připomíná slavný festival z předešlého roku. V srpnu vyjde pouze v USA album Every One of Us s tradiční písní St. James Infirmary.
V prosinci 1968 vyjde ještě jedno, na dlouhou dobu poslední album Animals s názvem Love Is. Natáčení se už neúčastní McCulloch a Briggs. Nahrazují je klávesista Zoot Money, zde vystupuje pod jménem George Bruno (nar. 17.7.1942) a Andy Summers (nar. 31.12.1942), později proslavený v The Police. Nahrávka vyšla jako dvojalbum a opět se na něm objevují covery – River Deep, Mountain High (původně Ike and Tina Turner), Ring of Fire (Johny Cash), nebo Coloured Rain (Traffic), nebo To Love Somebody (Bee Gees).
V únoru 1969 se i tato sestava Animals rozpadá a Eric Burdon spojuje síly se skupinou War z Long Islandu. Hrají mix rocku, funku, reggae, jazzu a latinsko-americké hudby. Burdon s nimi natočí dvě alba a během britského turné v roce 1970 skupinu opouští, aby založil Eric Burdon Band.
V roce 1975 se znovu dává dohromady s bývalými spoluhráči z Animals a v původní sestavě odjedou menší turné. V roce 1977 jim vychází album Before We Were So Rudely Interrupted. Kritika jej přijala s nadšením, najdeme na něm opět řadu převzatých písní, například Many Rivers to Cross od Jimmyho Cliffa (později proslavená také Joe Cockerem a mnoha jinými), nebo Lonely Avenue od Doca Pomuse. Skupina se ale opět rozpadá.
Dají se dohromady ještě jednou v roce 1983 na poslední studiovku Ark a živé album Rip it to the Shreds. O reunionu byl natočen i film, ten ale nikdy nevyšel. Zato vyšlov roce 2008 DVD Last Live Show, které, jak název napovídá, dokumentuje opravdu poslední koncert z dubna 1984.
Kytarista Hilton Valentine založil v roce 1993 Animals II s Johnem Steelem a o něco později se přidal i Dave Rowbery. Tato sestava pokračuje po Valentinově odchodu v roce 2001 jako Animals and Friends. Když v roce 2003 zemřel Rowberry, nastoupil na jeho místo Mickey Gallagher, který už v roce 1965 zaskočil za Alana Price.
Chas Chandler se proslavil později jako první manažer Jimiho Hendrixe, Slade a také byl v 70. letech majitelem IBC Studios v Londýně. Zemřel 17.7.1996.
Během 90. let batočil několik alb pod hlavičkou The Animals i baskytarista Danny McCulloch.
Eric Burdon v roce 1998 pojmenoval svou kapelu The New Animals. V setavě kromě jiných byli i bubeník Aynsley Dunbar (později nahrazen Berniem Persheyem) a klávesista Neal Morse, kterého ale brzy nahradil Martin Gerschwitz (též Iron Butterfly). V roce 2008 s nimi koncertoval i Hilton Valentine, dalšími spoluhráči jsou baskytaristka Paula O’Rourke, klávesista Red Young z dřívější sestavy Eric Burdon Bandu a kytarista Tony Braunagle.
Od roku 2008 vlastní veškerá práva na používání názvu The Animals bubeník John Steel.
Voytus 05/2011... (celý článek)
