Anathema - The Silent Enigma

Anathema - The Silent Enigma - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1995

Tracklist:

Restless Oblivion
D.Patterson / D.Cavanagh, D.Patterson, V.Cavanagh

Shroud Of Frost
V.Cavanagh, D.Fullwood / D.Cavanagh

Alone
D.Cavanagh / D.Cavanagh, D.Patterson

Sunset Of The Age
V.O'Connel / D.Cavanagh

Nocturnal Emission
D.Fullwood / D.Patterson, D.Cavanagh

Cerulean Twilight
J.Douglas / J.Douglas

The Silent Enigma
V.O'Connel / D.Cavanagh

A Dying Wish
D.Patterson / D.Patterson, D.Cavanagh

Black Orchid
D.Patterson

Music For Nations/Peaceville (Oct 95)
Peaceville (Apr 03) re-edition

Worth knowing: 1) initially the album was to have been entitled "Rise Panteon Dreams"; 2) Japanese version additionaly contains "Eternal Rise Of The Sun" and Peaceville re-edition contains "The Silent Enigma (Orchestral)" & "Sleepless '96" (song re-recorded with Vincent vocals)


Obsazení:

Vincent (vocals, guitars), Duncan (bass guitar), Daniel(guitars), John (drums, percussion)
Recording session: at Lynx Studios, Newcastle and at M.A.Studios, Liverpool ("...Alone") in spring 1995
Produced by Anathema
Front cover picture: "Lady In Milton's Comus" by J.Wright
Guests: Rebecca Wilson (vocals on "...Alone"), Deryk Fullwood (spoken part on "Shroud Of Frost")

 
04.09.2015 EasyRocker
5 stars

Pokud mám hodnotit metalová alba z první poloviny 90. let, šlo o skutečnou zlatou éru, zejména pokud se jedná o milníky a skvosty těch temnějších odnoží žánru . K těm samozřejmě patřil i doom metal a zejména produkce britská, mezi níž vynikala právě mimojiné Anathema. Její třetí album patří mezi moje vůbec nejoblíbenější metalové nahrávky a není snad měsíce, kdy by mi při nějaké příležitosti nezaznělo...

Restless Oblivion má jedinečnou atmosférickou předehru, velmi rychle se zapojují čisté kytarové tóny, které ale válcuje do všech stran rozprostřená metalová bouře. Dokonale propracované drsné riffy, valící se jako vodní stěny, pak vyplouvá podprahová melodie a hlas, který postupně od čisté polohy nabírá sílu do klasického chrapláku. Nesmrtelná skladba hned na úvod, představující jeden z nejlepších metalových nástupů, nádhernou práci si tu odvedla i čitelná, nádherně vrnící baskytara, působivé jsou rovněž akustické mezihry, které se marně snaží zadržet tu masu všude kolem... Shroud of Frost - nádherný melodický kytarový motiv střídá až komorní téma s krásně plovoucí basou a zastřeným hlasem, opět nenápadně stupňovaným až do silové polohy, který rozhodně nesděluje žádné veselosti ("Help me to escape from this existence..."), střídání klidných s bouřlivými polohami vytváří neustálé napětí, kde není oddechu ani prostoru k úniku - vše vás prostě zase dožene a pohltí. Střední část skladby je skutečně krásná ukázka práce s atmosférou, zvuky, dialogy, krásné čisté hlasy plující z temných kytarových stěn. Je to další nádhera, i když se tu pracuje jinak než jen tahem na branku jako v úvodu alba. Vše se nenápadně přelévá do akustické ...Alone - citlivá a krásná práce se strunami s jemným klávesovým oparem, v závěru subtilní ženský zpěv. Nic dalšího není třeba, název hovoří sám... Pak ale přichází pro mě asi nepřekonaný vrchol nejen alba, ale i jedna z nejsilnějších metalových vichřic vůbec - Sunset of Age. Titánský riff, který se vyhoupne po úvodní melodii, nemá obdoby a nahromaděný přetlak energie je neskutečný, metalová s akustickou kytarou ruku v ruce, pak ale dostává prostor jen čistá metalová řežba s nádherně vykresleným náladovým sólem. Tohle snad umí jen tito pánové, způsob, jakým je všechno poskládané a prokomponované, je suverénní. Tohle se mnou vždycky zle zalomcuje, protože s málem prostředků se tady udělalo víc než mnoho... Nocturnal Emission je jakýmsi přirozeným poloakustickým atmosférickým předělem, kde pánové experimentují s různými zvukovými polohami a odstíny. Velmi zvláštní, jedinečná nálada schizofrenie... Cerulean Twilight - velmi dramaticky stupňovaný úvod kytar a kláves, čisté i drsné vokály, pokroucené melodie a zvuky. Atmosférické experimenty z předchozí skladby vlastně pokračují, basa s bicími tomu pak konečně dávají metalovou hmotnost a od akustického motivu v půli je to už opět genialita, slitá přitom z několika málo motivů, do bezvýchodné nálady prostupuje basa a střípky kláves... Titulní skladba už je opět poctivá a oproti předchozí šílenosti klasická práce kapely - jemný akustický úvod a až neznatelný přechod do těžké polohy, dominují tady krásně zasněné melodie, které pánové házejí po tunách. A Dying Wish je částečné hudební navázání na úvodní skladbu, dodnes je hrána na závěry koncertů - už zlidovělý akustický úvod, postupně rostoucí až do prudce se vzdouvajícího metalového oceánu, hýřícími náladami a dramatem, pod příbojem riffů opět nádherně pracuje basa. Black Orchid je pak atmosféricky, až orchestrálně laděnou tečkou za albem, udržující dramatický tón alba až do konce.

Album především oplývá skvostnou produkcí, které zmíněné nálady alba ještě skvěle umocňuje dokonalou rovnováhou všech nástrojů. Surová, drsná nálada, přelévající se mezi zlostnými energickými návaly a čistou melancholií, kde ještě metalová složka převážila. Najdete tu snad všechny polohy, nálad i odstínů tvrdosti. Vše dokonale vyladěno, vyváženo. Skvost!

reagovat

08.05.2009 Demonic
5 stars

Tvrdý a neprístupný neotesaný diamant je vášnivá kompilácia pocitov zúčastnených a variabilná učebnica pre budúcich “utrýznených“ metalistov. Komplet šedých pochmúrnych farieb vymaľovaný pomalými valivými gitarami, akustickými vsúvkami, podmanivými melódiami a strýzneným/burácajúcim Vincentovým vokálom. Dusivá atmosféra albumu je až ťažko uveriteľná, nepochopiteľná a keď počujem titulnú skladbu(viď oficiálny klip), ocitám sa v myšlienkach na pochmúrnych svahoch s hmlou v pätách. Hoci album neprekvitá skvelým zvukom, aj to pridáva na pochmúrnosti a album nestráca štipku svojho kúzla ani dnes. Všetko dvakrat počiarkuje obal, ktorý zhrňuje všetky moje predchádzajúce slova.

Hneď po "play" by som rád vyzdvihol otvárak Restless Oblivion, ktorý patrí do toho naj čo toto album ponúka. Neustále výmeny pomalého či stredného tempa, skvelé melódie a fantasticky Vincent za mikrofónom(jeho “Cmonn“ ma stále posadí na riť!) vytvárajú neopakovateľný zásek. Následná Shroud Of Frost je naopak pomalá vec s vybrnkávajúcou bassou, plná nahromadenej bolesti a smútku, ktorý nemá dna. Kde sa vzala, tu sa vzala jemná akustická Alone pohladená jemným zvukom orchestra. Ďalšia vec, ktorú musím spomenúť je Sunset Of Age, veľmi heavy skladba sprevádzaná krásnou vybrnkávačkou, melodickou gitarou v pozadí a zmutovaným a skresleným vokálom. Mrazivé! Psycho motívy a skľúčenosť v Nocturnal Emission sú dobré tak ku samovražde, alebo ďalším doomovým orgiám. Spomínaná titulná skladba The Silent Enigma ide skoro ešte ďalej a smútok z nej doslova trieska. Texty Anathemy sú ďalšou doležitou stránkou Anathemy. Kontrast lásky, samoty, viere či prázdnoty sú jedinečne. Najväčším hitom tejto kolekcie je bez pochyby skladba A Daying Wish hraná na koncertoch dodnes. Najreprezentatívnejšia skladba celého albumu je jedným slovom jedinečná. Album uzatvára nenápadne Black Orchid, nastáva ticho, tajomno, silent enigma.
Či už má ktorákoľvek tvár Anathemy svoje chyby či muchy, doom metalová na The Silent Enigma ich veľa nemá. Možno zvuk či malé náznaky monotónnosti, ale nič viac. Nezameniteľná zbierka citových stavov plná melanchólie sa bude stále potulovať samotou a hmlou a keď chcete zažiť bolesť či smútok pustite si radšej iba toto cd :)
reagovat

merhaut @ 08.05.2009 19:15:38
Chlapi, doporučuju si to po sobě vždycky přečíst, opravit pravopis i perly typu neotesaný diamant

Apache @ 09.05.2009 00:15:22
Lidí, kteří hodně píšou a málo čtou, je dostatek.

05.05.2007 Draculka
4 stars

O tomto albume sa hovori, ze spolu s Wildhoney od TIAMAT a Angle and dark river od MY DYING BRIDE patri medzi trojicu najlepsich albumov, ake v doomovom zanri zvykla. Od tychto albumov neskor cerpali vsetky doomove znamejsie i neznamejsie spolky. Pocuvanie tohto albumu bolo pre mna uz poznamenane tym, ze som skor pocul Eternity. Je to prvy a posledny dlhohrajuci album, kde Vincenta pocut skriekat a "growlovat". Krasne melodie, krasne emocie, ale vsetko len prezvesti toho co pride o par albumov neskor... Dying wish je vsak nesmrtelnou hymnou.
reagovat

04.04.2007 Wenzl
5 stars

Nepochybně významově zásadní věc v dějinách metalové hudby.Nejsem si jist,zda jsou již zde patrné náznaky dalšího směřování téhle kapely,která se později dočkala dokonce i srovnání s veličinou největšího kalibru,tedy samotnými Pink Floyd.Jasné je,že styčné body mezi oběma zmíněnými kapelami lze s jistotou definovat až ve tvorbě pozdnější.Řada z vás bude určitě oponovat,že tomu tak bylo už dříve,já jsem však toho názoru,že zrovna tady byla Anathema jasnou definicí doom metalu a o následném vývoji si mohla tak maximálně nechat zdát.Výše uvedené však neznamená,že by se nejednalo o výbornou muziku.Já tohle album miluju stejně jako ostatní alba Anathemy.Je to výborná kapela,která už na předchozích albech produkovala skvělou muziku,ovšem poněkud tvrdšího ražení.Chcete slyšet teskné,temně,melancholické a depresivní album?Pusťte si tohle.Výborné je,že tihle "mladíci" vás dostanou i naživo.
reagovat

NORIK @ 16.04.2007 00:00:00
Mám za sebou první poslech, ale hned na poprvé mě to pořádně dostalo. Podobně jako od Tiamat Wildhoney je tato deska od Anathemy někde v jiné rovině. Vynikající počin. Přemýšlím, jestli si ji mám pustit znovu, když jsem ji poslouchal dopoledne. Že by takhle nějak hráli PF, kdyby se narodili o pár let později, co myslíte ?

Wenzl @ 16.04.2007 00:00:00
Obávám se Noriku,že je to jen takový klam.Anathema je čistě doom metalová záležitost a v podstatě na tyto stránky nepatří.Mé tvrzení předpokládám strhne teď vlnu odporu,ale zcela jistě je to tak,jak říkám.Znám kompletní dg Anathemy,toto jak jistě víte není zdaleka její první počin.Jediné v čem Vám nebudu oponovat je jistá podobnost nálad v některých sekvencích,které by mohly při troše fantazie evokovat nějaké paralely s PF.Nic víc nic míň.S těmi se ovšem můžete setkat až v její pozdější tvorbě.Na The Silent Enighma rozhodně ne!

b.wolf @ 22.04.2007 00:00:00
tohle album je kultovní album doom metalu. Směrování do vod pinkfloydovských začalo, řekl bych, až s plackou Eternity a vlastně pokračuje dodnes. První počiny Anathemy - zmíním např. Sereneades, Pentecost pluly spíš ve vodách death-doom metalu.

Wenzl @ 22.04.2007 00:00:00
"Směrování do vod pinkfloydovských začalo...",tak tohle je vážně přinejmenším odvážné tvrzení.Jsem asi puntíčkář,ale asi bych se držel spíš pouze těch náladový paralel a to jen v omezené míře.Jen přeci pro floydy je typická jiná tvář než kterou známe z posledních dvou řadovek.A právě ta dvě zmíněná poslední alba PF mohou s trochou fantazie do jisté míry navozovat dojem,že Anathema pluje na podobné vlně.

16.02.2007 b.wolf
5 stars

tady jsem byl trochu na vážkách, protože tahle placka patří mezi řekl bych kultovní alba doom metalu. Ovšem při dalším poslechu už se objevují zřetelné náznaky dalšího směřování Anathemy do vod prog, potažmo art rocku. Je to skutečně temné a melancholické album a zřetelný předěl ve směřování skupiny, ale rozhodně stojí za poslech.
reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 5x
b.wolf, Wenzl, EasyRocker, griwco
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
kaktus
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Anathema


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000