Alphataurus
Kdybych měl sestavit žebříček skupin, kterým bylo z nepochopitelných důvodů upřeno uznání velikosti jejich tvorby, ačkoli byly hodny ocenění a vyzdvižení na úroveň těch nejuznávanějších evropských progresivně laděných souborů, byla by v první desítce většina skupin z Itálie. A mezi první tři bych s jistotou zařadil Alphataurus, jimž dnes věnuje pozornost jen několik zasvěcenců, přitom však mohou sloužit k duševnímu obohacení každého příznivce kvalitní rockové hudby.
Podle některých zdrojů pocházejí Alphataurus z Janova, ale většina ostatních se kloní k názoru, že vznikají ve městě Milánu. V každém případě jde o jednu z mnoha neznámých italských skupin, které rychle po svém vzniku získaly nahrávací smlouvu, vydaly jediné album a ztratily se v zapomnění.
Jejich jediné album "Alphataurus", vydané jako první na nově vzniklém labelu Magma, je pravý mistrovský kousek. Hudba, kterou obsahuje, je tak geniálně zkomponovaná, špičkově provedená a zahraná, že se zdá být nemožné, aby právě tato skupina patřila mezi zapomenuté. Zpěvák Michele Bavaro disponuje velmi osobitým vokálem, hráč na klávesy Pietro Pellegrini obsluhuje nástroje nekompromisně se schopnostmi zkušeného hráče, na kytaru hrající Guido Wasserman je dobře vytříbený, pečlivý a pozorný a rytmická sekce složená z bubeníka Giorgio Sanandrea a basisty Alfonso Olivy vytváří silný základ a monumentální pozadí. Některé skladby mohou svojí hutností připomínat progresivnější kompozice Led Zeppelin, jiné se blíží tvorbě dalších italských špiček jako Biglietto per l'Inferno nebo Semiramis.
Album obsahuje pět delších kompozic, z nichž některé patří mezi to úplně nejlepší, co kdy v evropském progrocku vzniklo. Krásné a hluboké klávesové motivy a předehry, překvapivá a úžasně dramatická sóla, nečekané vstupy vibrafonu, to jsou poznávací znaky produkce na tomto albu.
Brzy po vydání LP "Alphataurus" začíná skupina pracovat na druhém albu, avšak během jeho studiové přípravy se rozpadá. Připravovaný titul nebyl nikdy dokončen a vydán jako studiová deska. Až v roce 1992 se na trh dostává CD "Dietro l'uragano", na kterém jsou obsaženy rozpracované instrumentální základy druhého alba. Tato nahrávka je však poznamenána nekompletností a je třeba k ní takto přistupovat, neboť vyznívá poněkud matně a ochuzeně.
Bubeník Giorghio Santandrea se krátce objevuje v superskupině Crystals, klávesista Pietro Pellegrini dlouhodobě spolupracuje s Richardem Zappou.
Antony
Albová diskografie:
1. Alphataurus, 1973
2. Dietro l'uragano, 1992, nahráno 1973
Obsazení:
Michele Bavaro - zpěv
Pietro Pellegrini - klávesy, vibrafon
Guido Wasserman - kytara
Alfonso Oliva - basa
Giorgio Santandrea - bicí
poznámka: převzato se souhlasem autora (Antony) z jeho ProgArtAge.com ... (celý článek)
Discografie a recenze
