Alan Parsons Project, The - Tales of Mystery and Imagination - Edgar Allan Poe

Alan Parsons Project, The - Tales of Mystery and Imagination - Edgar Allan Poe - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1976

Tracklist:

LP:
Side one
01. A Dream Within A Dream – Woolfson/Parsons (3:42)
02. The Raven – Woolfson/Parsons (3:58)
03. The Tell-tale Heart – Woolfson/Parsons (4:35)
04. The Cask of Amontillado – Woolfson/Parsons (4:29)
05. (The System Of) Doctor Tarr and Professor Fether – Woolfson/Parsons (4:12)

Side two
06. The Fall of the House of Usher – Woolfson/Parsons/Powell (15:13)
. . I Prelude
. . II Arrival
. . III Intermezzo
. . IV Pavane
. . V Fall
07. To One In Paradise – Woolfson/Parsons (4:21)

Total time: 40:30


CD verze:

01. Dream Within A Dream instrumental (4:13) [with narration by Orson Welles]
02. The Raven vocal: Alan Parsons (EMI vocoder), Leonard Whiting (3:57) [new guitar solo: Ian Bairnson]
03. The Tell-Tale Heart vocal: Arthur Brown (4:38)
04. The Cask of Amontillado vocal: John Miles (4:33) [new synths: Alan Parsons]
05. (The System Of) Doctor Tarr and Professor Fether vocal: John Miles (4:20) [new "Cathedral Organ": Alan Parsons]
06. The Fall of the House of Usher instrumental
. . I Prelude (7:02)
. . II Arrival (2:39)
. . III Intermezzo (1:00)
. . IV Pavane (4:36) [new synth: Eric Woolfson]
. . V Fall (0:51)
07. To One In Paradise vocal: Terry Sylvester (4:46)

Total time: 42:41


Obsazení:

Narration: Orson Welles
Bass: Joe Puerta, David Paton, Les Hurdle
String bass: Darryl Runswick
Drums: Stuart Tosh, Burleigh Drummond
Keyboards: Billy Lyall, Christopher North, Eric Woolfson, Andrew Powell, Francis Monkman, Alan Parsons
Electric Guitars: Ian Bairnson, David Pack, Alan Parsons
Acoustic Guitars: Ian Bairnson, David Paton, Laurence Juber, Kevin Peek
String Bass: Darryl Runswick
Harp: David Snell
Harpsichord: Francis Monkman
Cimbalom & Kantele: John Leach
Organ: Francis Monkman, Eric Woolfson, Andrew Powell
Mandolin: Hugo D´Alton
'Projectron' and Vocoder & New synths: Eric Woolfson, Alan Parsons
Vocals: John Miles, Arthur Brown, Alan Parsons, Terry Sylvester, Leonard Whiting, Jack Harris, Eric Woolfson, Jane Powell, Smokey Parsons, David Paton, Stuart Tosh
Choirs: The English Chorale - Leader – Bob Howes, Westminster City School Boys Choir
Orchestra Leaders: David Katz, Jack Rohstein
Orchestra Arranged and Conducted by Andrew Powell

 
23.02.2017 horyna
5 stars

Dodnes přesně nevím, z jakého důvodu jsem si nejlepší desku parsonovského projektu Tales of Mystery and Imagination nechával tak dlouho unikat. Pravdou zůstává, že jejich následující díla, ať už Robot, nebo třeba Turn Friedly... jsou stejně tak kvalitní a na záznamový poslech o něco stravitelnější, i v nich tkví skutečná síla těchto mimořádně nadaných komponistů, ale opus magnum jejich tvorby a průsečík originality se nachází na začátku jejich slibné kariéry.

Už samo zpracování excelentních Poeových povídek zasluhuje obdiv, jeho tvůrci se s ní utkali velice bodře a ve společnosti symfonického orchestru předkládají svůj pohled na tuto látku. Po úvodní Wellesově citaci nás atmosféricky hraný motiv uvede do příběhu. Modulovaný vokál, typický pro onu dobu, v písni The Raven po čase ustoupí melodickému hlasu L. Whitinga. Smyslný a tolik odlišný part Arthura Browa v ostré rockové jízdě The Tell-Tale Heart, která časem přejde v symfonickou lahodnou mezihru, stejně jako zvláštní nástroj Johna Milese ve čtvrté The Cask of Amontillado, jsou tolik odlišné od vokálu například Lenny Zakateka, další velké pěvecké star tohoto bandu, že právě ony svým nezaměnitelným způsoben dotvářejí auru tohoto jedinečného díla. Stranu druhou už tvoří pět částí suity The Fall of the House of Usher ve které si snad každý progres fanda, ale vlastně každý posluchač, naladěný do podobné subkultury, přijde na své. Instrumentálně precizní prácička.

Tales of Mystery and Imagination je dílo odlišné, příběhem, atmosférou i tokem hudebních myšlenek, které ho spoluutváří a věřím, že je velkou inspirací i pro dobu dnešní.
reagovat

dan @ 23.02.2017 09:31:19
Výtečná záležitost, škoda že poté nastal postupný úpadek skladatelské dvojice. Vyčerpanost a nezájem o podobnou muziku odsunuly projekt na vedlejší kolej. Ale první tři desky jsou boží.

Snake @ 23.02.2017 16:13:38
Na mě trochu pompézní a přeprodukované - zabrat mi dává především suita "The Fall of the House of Usher" - ale špatná deska to není. Však je taky jedinou, kterou od Alana vlastním. Mojí nejoblíbenější skladbou je "The Raven"...

3,5

29.01.2010 Deadmonkey
5 stars

Naprosto nádherné debutové album Alana Parsonse a spol. . Symfonický prog ve své snad nejlepší formě. Všechny skladby jsou výborné a zapadají do koncepce. Vyčnívají 3 - Havran, Cask of Amontillado (taky na konci slyšíte Money? :) ) a samozřejmě Zánik domu Usherů.
reagovat

18.09.2007 Michal * * * * *
5 stars

Alan Parsons Project - Tales of Mystery and Imagination - Edgar Allan Poe
Je excelentní album které jsem poslouchal poprvé před dvaceti lety.Právě spojení Allana Edgara Poeho
me fascinovalo již tenkrát nejsem tak starej aby jsem ho mohl rozumě poslouchat v roce 1976 ale poté jsem samozřejmě poslochal Pink Floyd, Genesis ,YES :LED ZEPPELIN , ALI I BLACK SABBATH, A DEEP PURPLE,A DALŠÍ I NAŠE JAKO MARSIAS - MIŠÍKA BLUE EFECT A C&K VOCAL najit v té době někoho kdo poslouchal stejnou muziku jako já byl problém.Potom jsem už tudle desku neměl na CD a tak jsem na ní zapoměl a až letos na jaře vzpoměl a i po těch letech je prostě super mám již samozřejmě celou diskografii ale tadle deska je pro mě nejjjjjjjjjjjjjjj.* * * * *.
reagovat

OHNOTHIMAGEN @ 18.09.2007 13:25:01
Tak tohle už je fakt nesnesitelné. Nauč se česky, vždyť to je k nepřečtení!
Na deseti řádcích třiadvacet chyb!

merhaut @ 18.09.2007 13:43:27
Michale - přepiš to po sobě, a pošli mi to na mail: merhaut@mbox.vol.cz - já to pak prohodím, jinak to "dílo" dnes večer smáznu ...

08.11.2006 homer
4 stars

mám albun i na lp i cd !! znám ho nekolik let a rad se k němu vždy vratím !!mě osobně se ovšem nejvíce líbí i robot poslechněte si ho !! jinak aln parsons project posloucham velmi rad !! ted nekde vyšlo konečnš dvd !! nemáte ho tady někdo !! moc rad bych to videl !! dejte vedet cus a hezký poslech
reagovat

12.12.2005 mct
5 stars

Toto album je v historii hudby dost ojedinělý počin. Iniciátory byli tři pánové, zvukař a producent Alan Parsons (nahrávali s ním mj. Pink Floyd alba Atom Heart Mother a Dark Side of the Moon), producent Eric Woolfson a aranžér a dirigent Andrew Powell. Společně usoudili, že se propojení rockové a klasické hudby věnuje málo prostoru, a tak se to tady pokoušeli napravit. Natáčení se zúčastnilo téměř 300 hudebníků, se kterými A. Parsons dříve spolupracoval. Někteří hudebníci byli v době vzniku alba vázani smlouvami, tak se jejich jména na původním obalu neobjevila.
LP verze a CD verze alba se trochu liší. Na první poslech lze poznat, že na rozdíl od LP na předělu mezi skladbami (The System Of) Doctor Tarr And Professor Fether a The Fall Of The House Of Usher cituje Orson Welles úryvek z Poeovy povídky. Jsou tam ale další rozdíly, které na první poslech tak zřetelné nejsou. Orson Welles v r. 1987 (kdy vznikala nová varianta alba) už nežil, AP využil původní nahrávku z roku 1975, kterou měl v úmyslu doplnit původní LP, ale tehdy z toho nakonec sešlo.
Album je inspirováno dílem Edgara Alana Poea, jak básněmi - A Dream Within A Dream, The Raven, To One in paradise, tak jeho povídkami, většinou dosti temnými - The Tell-Tale Heart, The Cask Of Amontillado, The Fall Of The House Of Usher, s výjimkou (The System Of) Doctor Tarr And Professor Fether o zázračné Metodě doktora Téra a profesora Péra používané v jednom blázinci.
Strukturou se podobá albu Atom heart mother od Pink Floyd. Také je tu polovina písňová a téměř celou druhou polovinu tvoří svita Zánik domu Usherů, kde také převažuje symfonický orchestr. Kdyby se natáčel Zánik domu Usherů jako film, tak by mohli použít tuto nahrávku jako soundtrack, ani by v ní nemuseli moc stříhat.

Když jsem tohle album slyšela poprvé, tak se mi moc nelíbilo, přímo bych řekla, že mě moc zklamalo. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem mu přišla na chuť, dnes ho považuju za lepší, než je třeba Eye in the Sky, které se mi naopak zalíbilo hned na první poslech. Na rozdíl od EitS mi připadá, že čím déle tohle album (ToM&I...) znám, tak se mi líbí víc. Tohle je totiž nadčasové dílo, ale je zapotřebí ho dost dlouho poslouchat a zvyknout si na ten styl.
Ještě bych dodala jednu věc: pokud ty Poeovy povídky neznáte, tak ty skladby nedoceníte. Rozhodně stojí za to si je přečíst, texty jsou jen náznakové a snaží se spíše postihnout jejich atmosféru, než reprodukovat jejich obsah.

A jen tak na okraj, obal alba je inspirovaný známou povídkou Jáma a kyvadlo, přestože žádná skladba jí věnována není.
reagovat

04.12.2005 Rogie
5 stars

Výborný hudební debut člověka, jenž začínal ve studiu jako technik na nahrávkách Beatles, jako zvukař zásadně ovlivnil LP Dark Side... od Pink Floyd a všechny tyto zkušenosti pak uplatnil i na svém prvním albu, ze kterého je cítit nejen smysl pro techniku a vztah ke klasické hudbě, ale i inspirace umělci, se kterými dříve ve studiu spolupracoval.
Jeho pozdější tvorba se více přiklání k moderním hudebním trendům a tím ztrácí na vyjímečnosti a hlavně zajímavosti a postupně se stává (tak trochu nudným) spotřebním zbožím.
V našich zeměpisných šířkách je asi jeho nejznámější skladbou Lucifer z LP Eve, kterou použila jako znělku předrevoluční rozhlasová stanice Hvězda.
reagovat

Zdeněk @ 21.09.2006 00:00:00
Trochu tam cítím Mika Oldfielda a jeho Tubular Bells
Jinak dost dobré!

mct @ 22.09.2006 00:00:00
To Zdeněk:
Přiznám se, že srovnání s Oldfieldem mi moc nesedí. Oldfield je osamělý běžec, který podstatnou část svých alb nahrává sám svými vlastními silami, Parsons zejména na tomhle albu jde cestou opačnou - existuje jen málo alb v rockové historii, na nichž by se spolupodílelo tak velké množství umělců. Navíc i zvukově to vnímám jinak, Oldfield téměř nepoužívá symfonický orchestr, který na albu Tales of Mystery… naopak tvoří zásadní složku celkového zvuku.

Zdeněk @ 22.09.2006 00:00:00
To mct:

V tom určitě není spor,nicméně v určitých pasážích
tam slyším Tubular Bells.Ale znovu opakuji,tahle
muzika je opravdu pěkná.Parsonse znám,avšak tohle album mám 2 dny a jsem z něj nadšen čím dál víc..

Květouš @ 27.01.2010 23:33:16
Já tam v úvodu slyším Pink Floyd.Dál pak velmi originální. Orchestrální část se mi jeví trochu eklekticky.Pro mě nezajímavá,ale po ni je to úplná nádhera viz.dětský sbor v poslední písni. Celkově překrásné album. Oldfielda mě to nepřipomíná vůbec.Oldfieldova tvorba je "prošpikovaná" angl.tradicionály.Parson zní opravdu jinak.

Filozof @ 28.01.2010 09:42:21
Já se kdysi naposlouchal Parsonse dost - spolubydlící ho sbíral. Ale kromě Pyramid, které považuji za vynikající, mne ostatní opravdu nebralo.
Srovnání s Oldfieldem mi vůbec nesedí. Spíš s jinými elektronickými experimentátory - Vangélis ap.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 5x
mct, Deadmonkey, horyna, ripo
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 3x
kaktus, Snake
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Alan Parsons Project, The


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000