Akkerman, Jan - Eli (with Kaz Lux)

Akkerman, Jan - Eli (with Kaz Lux) - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1976

Tracklist:

1. Eli (4:25)
2. Guardian angel (4:58)
3. Tranquillizer (4:20)
4. Can't fake a good time (5:25)
5. There he still goes (3:45)
6. Strindberg (3:06)
7. Wings of strings (3:15)
8. Naked actress (5:45)
9. Fairy tale (3:45)

Total time: 38:20


Obsazení:

Kax Lux / Vocals
Jan Akkerman / Guitars & Bass
Jasper van Hof / Keyboards
Rick van der Linden / Keyboards
Warwick Reading / Bass
Pierre van der Linden / Drums
Richard de Bois / Drums
Neppie Noya / Percussion
Margriet Eshuis / Backing vocals
Maggie MacNeal / Backing vocals
Patricia Paay / Backing vocals

 
20.11.2012 dolycentrum
5 stars

Pokojná prechádzka so psom dala množstvo priestoru a času, aby som do prehrávača vložil album, ktorý bol pre mňa veľkou neznámou. Hoci som ho v obchode už párkrát držal v rukách, nemal som odvahu a potrebu vlastniť ho. Až dnes...

Meno Jan Akkerman mi nie je neznáme. S posvätnou úctou som počúval jeho výtvory vo Focus, ale možnosti mladého chlapca mi nedovoľovali tituly vlastniť. Možno aj hudobná nezrelosť, ktorá inklinovala tvrdším smerom. Kvalita si necháva na čas a dozrieva ako víno.
ELI pomenúva dielo a predstavuje hlasové možnosti druhého hlavného protagonistu, ktorým je Kaz Lux. Otvárací vokál, tápajúci v priestore, dodáva vážnosť celému projektu a naznačuje jeho komorné prevedenie. Na nič sa nehrá, iba potvrdzuje atmosféru, ktorou je celý album nasiaknutý.
GUARDIAN ANGEL sa prelína vodami, Akkermanovi tak vlastným. Nepredvídateľné a úžasne sa meniace koncepcie, charaktreristické pre jazz, mimo rytmiky a melódie. Nikdy na to asi nedorastiem, nedokážem pochopiť, ale ostávam v nemom úžase. Človek musel vymyslieť slovo krása, aby vedel definovať túto prazvláštnu hromadu emocionálnych štruktúr, ktoré ho dokážu pohltiť.
TRANQUILLIZER - Akkerman sa necháva počuť svojím pokojom a zručnosťou, ktorá jeho meno skloňuje vo všetkých pádoch. Gitara vytvára atmosféru a dodáva dôraz celej koncepcii. Dokonalá hráčska symbióza. Nemý úžas, čas prestáva mať formu, priestor hmotné hranice - príchuť dokonalosti.
CAN'T FAKE A GOOD TIME prerušuje nostalgiu a s nástojčivosťou posúva dielo k logickému napredovaniu. Skromná melódia v rôznych farbách, s celou plejádou nástrojov. Samostatne si ju neviem predstaviť, asi by som po nej nesiahol. Tu však má svoje miesto a s aritmetickou presnosťou vypĺňa harmonický priestor. Ženie ma niekam do neznáma a rytmus určuje rýchlosť napredovania s otázkou kedy a kam.
THERE HE STILL GOES - Funkový nástup doplnený ženským vokálom a premenlivosťou hlasového nasadenia. Aj tam zašiel majster Akkerman a nemám pocit, že je mu to cudzie. Možno spolupráca s Luxom, kolegom z čias Brainbox, ho priviedla k tomu, aby skúsil túto hudobnú odnož.
STRINDBERG je prístav, kde má jeho šesť strún domov. Dáva vyznieť hráčskej jemnosti a citu.
Klavír, kľudný spev, komorná atmosféra s nádychom renesancie, ktorá sa prelína v priliehajúci názov WINGS OF STRINGS. Cítiť tu široké spektrum farieb, scenéria sa mení každým tónom.
NAKED ACTRESS - Zemská príťažlivosť existuje snáď len v učebniciach a som v opojení. Nekonečný spánok, uvoľnenie, čistá krása a túžba nechať si to všetko pre seba. Egoizmus? Nie, len pocit, že je to moje a patrí iba mne.
FAIRYTALE - Tiahle tóny, jemné vibrácie, struny vyludzujú čistotu.
Ticho mi tlačí na jazyk otázku, prečo sa nevznášam ďalej? Stačí ''repeat'' a droga ELI opäť preteká nervovým systémom a napĺna ma radosťou a krásou.

...Pripadalo mi nemysliteľné, aby som sa zaoberal hodnotením niečoho, čo nevlastním na nosiči. Nedalo mi však nezaznamenať pocity, ktoré mnou prechádzali pri počúvaní tohto hudobného počinu, aj keď len z formátu mp3. Jeho kúpa je záležitosťou pár nasledujúcich dní.
reagovat

dolycentrum @ 20.11.2012 17:48:26
...snad na doplnenie..moja je len hruba crta..nemam slovensku klavesnicu a tak pisem bez diakritiky...celu vyslednu korekturu upravoval Pito..cize aj touto cestou Dakujem

alienshore @ 21.11.2012 19:24:57
dolycentrum sólovú tvorbu Jana Akkermana veľmi nepoznám keďže je aj pomerne rozsiahla a tento album tiež nie ..... zaujala ma tvoja recenzia, ktorá je veľmi pekne napísaná a vďaka nej si tento album aj pustím ....

PaloM @ 21.11.2012 19:42:48
Ako som už písal k Petrovej recenzii, Akkermana rád počúvam predovšetkým s Focus a nie všetky jeho sólovky mi sadli. Táto je výborná.
Posluch v mp3 alebo flac pred kúpou CD robím pri neznámych veciach vždy a považujem za normálne vedieť, čo kupujem.
Nerob si s tým rozpaky, nadšenie pre album je prvým krokom k zaradeniu do zbierky.
Ja mám taký sen zase z opačného konca. Napísať svoje dojmy dodatočne ku každému CD, čo som kúpil na základe inšpirácie z Progboardu. Kiež by bol na to čas.
Vďaka za recenziu, dolycentrum. A veľmi ma teší, že Piťo sa rozbieha.

dolycentrum @ 21.11.2012 20:09:56
alienshore...vdaka aj PaloM...tesia ma Vase reakcie...Akkermana ako solo som objavil pomerne nedavno a tak sa s vervou pustim do je ''vyzbierania''

12.12.2011 Petr Gratias
5 stars

Jan Akkerman je pro mě dalším kytarovým géniem. Těší mě to o to víc, že není ani Angličan nebo Američan, ale že pochází z kontinentální Evropy. Jeho zcela nečekaný odchod z Focus byl tehdy pro mě ránou, nicméně jeho další kariéra potvrzená řadou alb a navíc mnohdy s velmi zajímavými hosty přesvědčovala o tom, že „mistr kytarového holandského šerosvitu“ potvrdí svou uměleckou výlučnost. Album Tabernakel (jsem už recenzoval), ale na album Eli přichází čas právě nyní….
Vedle Akkermana se na albu spolupodílí i výtečný zpěvák mocného hlasu Kaz Lux. Jeho jméno mi nějak uniklo, ale hlas už jsem nezapomněl…. Vedle nich se na albu na muzikantských postech objevuje holandská hráčská elita (někteří z hudebníků rovněž působili ve Focus), ale také vokalistky a indiánský hráč na percussion Nippi Noya…

ELI – velmi zajímavý vokální nástup v úvodu. Kaz Lux je výtečný zpěvák, který umí krásně pracovat se svým hlasem (mírně je navíc nahallován). Jeho projev mi trochu zní jako náboženský obřad s výraznými expresivními náladami…. A teď přichází instrumentace. Kytarové rozklady mají stupňující harmonii v mírně mahavishnovském pojetí, ale dále už běží šlapavé bicí nástroje, výtečná baskytarová linka v lehce funkovém odéru. Akkerman nechává prostor kytarovým akcentům v proměnlivých akordických sledech…

GUARDIAN ANGEL – pestřejší aranžérský postup s podmanivými zvukovými impresemi. Bicí nástroje jsou kreativnější než v předešlé skladbě a Akkermanova kytara si pohrává s harmonickými motivy. Hraje se zde více s náladami. V podobném duchu bez pěveckého podílu se o něco později v Británii pohybovali takoví Brand X. Flangerové barvení kytarového tónu přeznívání perlivých bublin elektrického piana a baskytarové imprese se synthesizerem se příjemně poslouchají – jako přelévání mořských vln, které čeří svěží vítr. Percussion se doplňují s bicími – nic agresivního, ale přesto rytmický členitý terén……

TRANQUILLIZER – krásná ukázka akkermanovské pojetí kytarové hry. Nádherné akordické rozlamování v mírně jazzovém duchu. Jako bych viděl nějakou pověstnou holandskou obrazárnu s díly světových mistrů plátna – Rubense, Rembrandta, Vermeera, Van Dycka, Steena. Bicí nástroje mají pouze minimalistický doprovod a jenom drží rytmus, aby se náladotvorné kouzlení nevymklo kontrole. Osobité, libozvučné, melancholické a kreativně barevné v podvečerním temném stínu stmívání. Ukolébavka? Nevím, pro někoho možná ano. Pro mě hra barev a nálad a možná hudební ztvárnění lidské osamělosti……

CAN´T FAKE A GOOD TIME – tady se ovšem rychle probereme z letargie. Tohle je fusion music v tom nejlepším slova smyslu. Po odmlčení se opět hlásí jako zpěvák Kaz Lux. Rytmika je vrstevná a dusá a šlape jako stroj – baskytara, bicí i percussion. Synthesizery zde dotvářejí napětí a backgroundové vlnění, je zde ale také výtečná klavírní práce, trochu splývá se soundem a Akkerman se vzdává sólistických ambicí a výtečně potvrzuje svoji schopnost být nedílnou součástí celku, v němž má každá instrument předem svěřené místo a nic nevyčnívá. Lux v hlase přidává scatové prvky a když na chvilinku Akkerman zasóluje v rychlých bězích, zase se celá ta dobře šlapající mašina ujímá vláda a hraje se zde v předem stanovených pravidlech. Instrumentálně velmi dobře zaranžovaná skladba, která přináší vzrušení, napětí a emocionalitu po všech stránkách….

THERE HE STILL GOES – dlouhé bzučení synthesizerových vln a opětná jazzrocková injekce lichých rytmů bicích nástrojů a baskytary s funkovými postupy. Přesto je zde čitelná melodická struktura a Luxův hlas vstupuje do prostoru. Hammondky v daných letech přestávaly být v módě, tady se nám opět připomenou a vůbec nepůsobí archaicky. Bicí nástroje a percussion zcela ovládnou prostor s bzučením synthesizerů. Máme zde také ženské sboristky, které sem vnášejí v interpretaci prvky soulu. Milovník muzikantského mistrovství si zde přijde na své.

STRINDBERG – klavírní téma a kytarové vstupy se nesou v duchu klasické hudby. Výrazně pomalejší skladba zbavená bicích nástrojů a baskytary – je prostorem pro Luxův emocionální projev. Dostává se do popředí, zatímco klavírní party, kytara a astrální sound z pozadí působí téměř tajemně. Lux zpívá, ale také deklamuje obsah textu a zanechává zvláštní pocit…

WINGS OF STRINGS – nádherná ukázka virtuozní hry na akustické kytary, které si nahrál v playbacku Akkerman zcela sám. Je zde cítit jeho klasické vzdělání, nátisk a barva tónu a hudební postupy. Vnímám šestistrunnou, ale i dvanáctistrunnou kytaru, ke které se přidává zcela subtilně, ale zase ne nevýrazně koncertní klavír. Cítím jistou vznešenost, ale nikoliv falešnou pompéznost. Spojení zámecké hudby mezi renesancí a barokem a klasické postupy. Nádherný „soundtrack“ pod virtuální obrazárnou již zmiňovaného holandského šerosvitu se v závěru utopí v tajemném šumění. Nádhera!

NAKED ACTRESS – Luxův hlas má charakter vypravěče a percussion Nippy Noyi mají šamanskou atmosféru jako při world music. Vstupuje ovšem do toho Akkerman svou elektrickou kytarou, i když neagresivně, přesto nepřeslechnutelně. Impresivní nálady v matných konturách, přesto s dobře vypreparovaným kytarovým riffem, který se z rockového základu proměňuje do mollových obrazů. Cinkání zvonečků, lehce doplňované vokálními vstupy ženských sboristek. V závěru skladby získává skladba na větší expresi jak v kytarovém riffu, tak ve vokálním projevu, potom ovšem dochází k postupnému zklidnění…

FAIRY TALE – závěrečná skladba simuluje synthesizerem houslovou hru a navozuje zvláštní atmosféru jakési potemnělosti. Možná by se zde daly vystopovat crimsonovské postupy na albu Islands, ale jenom v náladách ne v hudebním pojetí. Tremolo hammondek a ornamentika Akkermanovy kytary znějí vážně a možná smutně, přesto bez jakýchkoliv depresivních tendencí. Melancholické snění lidské osamělosti a zranitelnosti se mi nějak vrací do mysli….

Když jsem si tohle CD vyhlédl v malém obchůdku na Vysočině, shodou okolností si toho povšiml jeden člověk, co hledal nějaké muzikantské libůstky a když album zahlédl v mých rukou a povšiml si i ceny, nabízel mě o 100 Kč víc, když se ho vzdám v jeho prospěch. Samozřejmě jsem zdvořile odmítl. Majitel obchůdku slíbil, že album ihned objedná…. Když jsem tam po delší době zavítal (majitel si mě pamatoval) tak konstatoval, že albu Eli už je nedostupné a o jeho dalším osudu nemá informace….
Album mě po mnoha stránkách nadchlo – je tady instrumentální mistrovství, výtečný sound, stylová rozmanitost a skvěle vyvedená aranžmá. Myslím, že milovník kreativní hudby sedmdesátých let, v níž si podává ruku prog rock, art rock, jazz rock, ale i prvky klasické hudby… si zde najde „to pravé ořechové“. Alespoň mě se to podařilo.
Plný počet hvězdiček.






reagovat

PaloM @ 13.12.2011 06:07:57
Jan Akkerman je pre mňa v spojení s Focus, i keď niekoľko sóloviek má vydarených. Tento album medzi ne patrí. Kto hľadá vznešené city, čaro a povznášajúcu náladu v hudbe, nech počúva Akkermanovu gitaru. Málokto vie takto vyjadriť lepšiu stránku duše človeka.
Díky za pripomenutie menej známej muziky.

hejkal @ 13.12.2011 08:15:47
Album poznám, otec ho dokonca má v zbierke, ale aj napriek Luxovi, ktorého výkony mám rád v skupine Brainbox, ma nikdy neuchvátil natoľko, aby som si ho zaobstaral. Pre mňa je to chladná kvalita.

Petr Gratias @ 13.12.2011 16:06:59
Zdravím, pánové a díky za Vaše postřehy....
V r. 2006 jsem viděl v Praze v Retro Music Hall
koncert Focus.... bohužel bez Akkermana, i když Van Leer a Akkerman zkoušeli asi dvakrát postavit zpět
Focus v klasické (rozuměj) v sestavě, kde by si právě oni dva "nekonkurovali", ale nějak se to nepovedlo.
Třebaže v té Praze to byl vynikající koncert - byl to koncert s "talentovaným náhradníkem" a já jsem chtěl slyšet Akkermana.
Kdyby přijel do republiky třeba sám, jel bych za ním
bez dlouhého přemýšlení. Je pro mne stále kytarovou veličinou par excellence.
Chladné a málo hřejivé... možná ano, ale já tam cítím tu zahalenou energii do toho pověstného "šerosvitu", jak se svěřuji v recenzi.
Zdravím!

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
Petr Gratias, dolycentrum
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000