AC/DC - Highway To Hell

AC/DC. Čo k tomu povedať? Hard rock, aký milujem. Dookola to isté, už roky, vlastne stále. No a čo? Moja cesta ku kapele? Cez rôzne kazety, kotúčové pásky, všelijaké pofidérne ukrajinské i ruské vydania, až k nedávno v slušnej cene zakúpenému kompletu v digipackovom prevedení. Ale začiatky boli ťažké a "tvrdé"...

Prvý Johnsonov zárez. Veľké prekvapenie. Rozbieham pátranie. Prehýrená noc počas študentských liet, malá opička v zrkadle. Škola až o 14-tej hodine, treba to využiť. Pár telefonátov, nie práve nadšený súhlas kámoša. Balím svojich päť sliviek - B 113, kotúč Maxell, kábel, pivko Šariš a úsmev. Štartujem otcov "kadilak" ruskej výroby a uhá�am "diaľnicou do pekla". Kyslý úsmev priateľa na dverách. Vchádzam do izby. Vtedy mi dochádza, behom sekundy som "triezvy". Kámošova frajerka v posteli, zababušená pod perinou, trčí jej iba chutný fr�áčik. "Vydavadielko" rozpálené na maximum, jeho žiaru a vô�u cítim na svojich lícach i v nose. A nielen tam. To je trapas! V momente nenávidím seba, AC/DC i magič, mám nutkanie vyšmariť ho cez zatvorené okno...

...Ani jedno nahrávanie netrvá tak "dlho". Štartuje „Highway to Hell“ - nevnímam, myšlienkami som úplne inde. „Girls Got Rhythm“ - prekladám nohu cez nohu. „Walk All Over You“ - zakrývam rozpaky. „Touch Too Much“ - modlím sa, zips, vydrž! „Beating Around The Bush“ - ako dlho ešte? "Shot Down in Flames“ - horím ako fakľa. „Get It Hot“ - nepozorovane skúmam džínsy, zatiaľ držia! „If You Want Blood (You Got It)“ - Youngovci, pridajte plyn! „Love Hungry Man“ - Bon, makaj! „Night Prowler“ - nemôžem sa dočkať konca a nielen ja. AC/DC dohrali a Super rifle vydržali; skvelý materiál! Balím "sersan" a uhá�am domov...

„Highway to Hell“ znamenal skutočnú cestu do "pekla" pre Bona Scotta. Odvtedy niet d�a, aby fanúšikovia neporovnávali výkony jeho a Briana. Ja to neriešim, nešpekulujem, nerozoberám; nechám to na profesorov. Mne sedí jeden i druhý, hudbu AC/DC si užívam. Ak to môžem napísať; výborná rozlúčka skvelého speváka!

..a veľké ospravedlnenie kámošovi a jeho partnerke za prerušenie, ehm, "roboty"!
reagovat

Brano @ 03.04.2012 22:31:09
AC/DC nie je zrovna moja šálka kávy,ale ten príbeh ma teda zaujal.Bomba!

PaloM @ 04.04.2012 09:36:33
Piťo, dobre som sa zasmial. Skvelý príbeh. AC/DC nepoznám podrobne, iba najväčšie pecky. CD mám len dve najslávnešie a blahoželám ti k získaniu kompletu.

martin69 @ 04.04.2012 12:33:33
Dobré,moc dobré!!!

b.wolf @ 04.04.2012 13:14:54
Let there be rock a Highway to hell patří mezi absolutní špičku AC/DC. Mám sice posbíraných hodně jejich řadovek, ale tyhle dvě jsou naprostá klasika. A btw, popsals to pěkně... ještě že´s měl tak kvalitní džany:)

pito63 @ 04.04.2012 14:47:46
DĂ­ky!
V Prešove bol výborný Tuzex, tie džínsy museli vydržať. Za tie bony... :-)

Tohle album je pro mě naprostá genialita a řadím ho mězi klenoty mé sbírky. Začíná se skvěle s titulní Highway To Hell, kterou zná snad opravdu každý. Pokračuje se chytlavou Girls Got Rhythm a naprosto fascinujicí, tempa střídající Walk All Over You patří mezi vrcholy alba. Deska je plná chytlavých riffu, nabušených refrénů a hlavně ryzího Rock N'Rollu. Žádná píse� nezaostává a rozhodně vás těch necelých 42 minut nebude nudit. Na albu jsou hity kapely jako např. titulní Highway To Hell nebo If You Want Blood (You've Got It). Desku uzavírá pecka Night Prowler která se nese v Bluesovém rytmu. Na závěr jen povím že album nezklame žádného fanouška Hard Rocku a s radostí si album pustíte i po několika letech.
reagovat

pito63 @ 22.10.2011 17:01:50
Ťažko je mi určiť vlastný klenot zbierky od AC/DC, lebo mám "škótskych" klokanov naozaj rád. Vyriešim to šalamúnsky a napíšem, že "Highway To Hell" je jeden z mojich najobľúbenejších albumov s Bonom Scottom. Čo sa týka jednotlivých skladieb, jedničkou je pre m�a "Touch Too Much".
rocknrolldejw, vÄŹaka za "Highway To Hell"!

rocknrolldejw @ 22.10.2011 18:46:48
Já bych asi nedokázal říct jaká píse� na albu se mi nejvíc líbí. Celá deska je nabušená a to od začátku až do konce. Jinak samozřejmě není zač.

vmagistr @ 22.10.2011 22:18:06
AC/DC jsem nikdy nijak cíleně nenaposlouchával, ale můžu s klidem říct, že jakékoliv jejich album s Bonem Scottem za mikrofonem si poslechnu velmi rád. A Highway To Hell samozřejmě není výjimkou.

Highway to Hell je klasika. O sto rokov sa bude radiť k tradičným klasickým dielam typu Deviata symfónia, Malá nočná hudba a pod.

Rovnomenná skladba nechýbala v repertoári bratislavských garáží pod prístavným mostom žiadnej omladiny tváriacej sa ako rockeri. Väčšina skladieb má punc časovzdornosti, osobne milujem veci ako Girls got rhythm, Touch too much (chytľavý refrén), a hlavne rýchle inferno Beating around the bush (najlepšia skladba albumu). Ani pomalšie veci nie sú zlé, či už je to polopomalá Walk all over you alebo bluesová Night prowler.

Zvyšok albumu vypĺ�a AC/DC štandard (Shot down in flames, Get it hot, If you want blood (you got it) a Love hungry man). Tým chcem povedať, že je to presne to, čo sa od nich čaká. Pozdáva sa mi aj množstvo podporných vokálov, to len, aby som mohol ešte niečo vyzdvihnúť, s týmto albumom je radosť spolupracovať.

Posledné Scottove štúdio mám rád. Dávam 4,5 hviezd, pretože prvé Johnsonove mám ešte radšej.

reagovat

martin69 @ 08.10.2010 08:37:10
Higway To Hell společně s Back In Black jsou první alba které jsem ještě na základce od AC/DC slyšel. Měl jsem asi štěstí seznámit se s kapelou prostřednictvím jejich pro mě nejlepších dvou alb.
Hejkal ohodnotil skladby podobně jak to slyším i já. Jen bych dodal že standart u Ac je hodně vysoký. Rozhodně žádný průměr či vycpávka alba. Pro mě jednoznačně nejvyšší ohodnocení. Tedy pět hvězdiček.

pito63 @ 03.04.2012 16:13:19
Súhlasím, ozajstný klenot v diskografii AC/DC a nie jediný! Skvelá "rozlúčka" výborného speváka!